1. (24)
Do působnosti Ústavního soudu nepatří:
a) Rozhodování o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky. b) Rozhodování o zrušení jiných právních předpisů než jsou zákony, jsou-li v rozporu se zákonem. c) Udělování souhlasu s trestním stíháním poslance nebo senátora.
2. (28)
Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
3. (29)
Žadatelem se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí:
a) Pouze každá fyzická osoba, která žádá o informaci. b) Pouze každá právnická osoba, která žádá o informaci. c) Každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
4. (41)
Zřízení finančního a kontrolního výboru dle zákona o obcích je:
a) Obligatorní. b) Obligatorní pouze v případě obcí s pověřeným obecním úřadem. c) Fakultativní.
5. (57)
Obce s pověřeným obecním úřadem jsou stanoveny:
a) V příloze k zákonu o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem. b) Vyhláškou ministerstva. c) Nařízením vlády.
6. (69)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správa státních hmotných rezerv. c) Státní veterinární správa České republiky.
7. (77)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo obrany povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. b) Ministerstvo obrany vyhlašuje jménem České republiky válečný stav. c) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro řízení Armády České republiky.
8. (78)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, plní:
a) Ministerstvo vnitra. b) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. c) Úřad vlády České republiky.
9. (85)
V čele Legislativní rady vlády stojí:
a) Vedoucí Úřadu vlády České republiky. b) Člen vlády. c) Člen Legislativní rady vlády zvolený na jejím jednání z řad jejích členů.
10. (104)
Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním. c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
11. (108)
Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku. b) Právo na vzdělání v jejich jazyku. c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
12. (127)
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami. b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence. c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
13. (130)
Stížnost podle zákona o státní službě musí státní zaměstnanec podat nejpozději do:
a) 14 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je předmětem stížnosti. b) 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je předmětem stížnosti. c) 60 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je předmětem stížnosti.
14. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
15. (144)
Státního zaměstnance lze v zákonem stanovených případech zařadit mimo výkon služby z organizačních důvodů, nejdéle však na:
a) 3 měsíce. b) 6 měsíců. c) 9 měsíců.
16. (146)
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance. b) K návrhům služebních předpisů. c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
17. (154)
Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru.
18. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
19. (170)
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda. b) Plat. c) Odměna z dohody.
20. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
21. (195)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení. b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
22. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
23. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
24. (215)
Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje. b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko. c) Zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo jejích orgánů.
25. (218)
Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat. b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
26. (221)
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Statutární zástupce podle jednacího řádu. c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
27. (251)
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
28. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
29. (281)
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie. b) Pět členů Rady Evropské unie. c) Šest členů Rady Evropské unie.
30. (285)
Mezi práva a povinnosti občanů Evropské unie stanovených smlouvami, na nichž je Evropská unie založena, nepatří:
a) Právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. b) Právo volit hlavu státu v členském státě, ve kterém mají prokazatelně trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let. c) Právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
