1. (4) Mandát poslance nebo senátora vzniká:
a) Složením slibu do rukou předsedy Senátu.
b) Zvolením.
c) Složením slibu do rukou prezidenta republiky.
2. (12) Česká republika se podle Ústavy České republiky člení na:
a) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a okresy, které jsou nižšími samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, města a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
c) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
3. (37) Procesní pravidla výkonu veřejnosprávní kontroly, která nejsou upravena zákonem o finanční kontrole, se podpůrně řídí:
a) Rozpočtovými pravidly.
b) Kontrolním řádem.
c) Zákonem o auditorech.
4. (56) Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti.
b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.
5. (64) Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře.
b) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
6. (72) Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv.
b) Úřad průmyslového vlastnictví.
c) Národní sportovní agentura.
7. (91) Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je poskytována větší ochrana dětem narozeným mimo manželství.
b) Mají děti narozené v manželství i mimo ně stejná práva.
c) Je větší ochrana poskytována dětem narozeným v manželství.
8. (97) Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody.
b) Náleží mezi politická práva.
c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
9. (101) Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo.
b) Právo na svobodu projevu.
c) Právo na život.
10. (121) Státní zaměstnanec se zúčastnil přijetí zahraniční delegace. Při této příležitosti mu zástupce zmíněné delegace předal drobný věcný dar symbolizující zemi, ze které zahraniční delegace přijela. Smí státní zaměstnanec takový dar přijmout?
a) Ano, smí, avšak pouze za předpokladu, že dar přijme beze svědků, jinak by se vystavil riziku, že by jeho jednání mohlo být vnímáno jako jednání s korupčním potenciálem.
b) Nikoliv. Státní zaměstnanec nesmí v souvislosti s výkonem služby přijímat žádné dary bez výjimky.
c) Ano, smí, neboť plnění poskytovaná při společenských či protokolárních příležitostech, jsou-li jim úměrná svým účelem a hodnotou, nejsou podle Pravidel etiky státních zaměstnanců považována za dar.
11. (122) Jaký postup se uplatňuje pro jednání se státním zaměstnancem, jenž oprávněně poukázal na neetické jednání?
a) Státní zaměstnanec se nejdéle na dobu 60 dnů přeloží do jiného organizačního útvaru.
b) Státní zaměstnanec nesmí být v souvislosti s oprávněným poukázáním na neetické jednání znevýhodněn.
c) Státnímu zaměstnanci je pozastaven výkon služby do doby, než se prokáže, že státní zaměstnanec na neetické jednání poukázal skutečně oprávněně.
12. (123) Jakým způsobem Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují způsob odívání státního zaměstnance?
a) Na státního zaměstnance je kladen pouze obecný požadavek úpravy zevnějšku.
b) Žádným, neboť na státního zaměstnance nelze klást takové nároky.
c) Způsob a úroveň odívání státního zaměstnance jsou upraveny podrobně, u představených s důrazem na stupeň řízení, v němž je služební místo představeného zařazeno.
13. (132) Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat.
b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu.
c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
14. (133) Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
15. (140) Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
16. (146) Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance.
b) K návrhům služebních předpisů.
c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
17. (151) Odvolacím orgánem ve věcech kárné odpovědnosti je:
a) Nejvyšší státní tajemník.
b) Kárná komise druhého stupně.
c) Vedoucí služebního úřadu.
18. (155) Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Snížení platu až o 15 % až na dobu až 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
19. (190) Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat.
c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
20. (191) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět:
a) Po uplynutí sedmi dnů od zveřejnění.
b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění.
c) Po uplynutí třiceti dnů od zveřejnění.
21. (194) Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat.
c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
22. (201) Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku.
b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice.
c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
23. (205) Vládní CERT podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy.
b) Předkládá kontrolnímu orgánu zprávu o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zpráva o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost je výhradně technického rázu, jelikož kybernetická bezpečnost je ryze technickým tématem. Vládní CERT zde zodpovídá za informovanost čelních představitelů ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti.
c) Přijímá oznámení kontaktních údajů od poskytovatelů digitální služby a poskytovatelů služby elektronických komunikací a tyto údaje eviduje a uchovává.
24. (213) Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
25. (217) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
26. (223) Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny.
b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
27. (247) Po zániku platnosti osvědčení fyzické osoby je tato fyzická osoba povinna:
a) Osvědčení fyzické osoby do 10 dnů skartovat za účasti bezpečnostního ředitele a vyrozumět o této skutečnosti Národní bezpečnostní úřad.
b) Odevzdat do 30 dnů osvědčení fyzické osoby Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.
28. (261) Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy.
c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
29. (267) Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba.
b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek.
c) V každé věci.
30. (291) Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla platnosti:
a) Ve stejném roce jako byla podepsána.
b) V roce 1958.
c) Nenabyla nikdy platnosti.
