1. (12)
Česká republika se podle Ústavy České republiky člení na:
a) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a okresy, které jsou nižšími samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, města a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. c) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
2. (32)
O odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace rozhoduje podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správní soud. c) Nadřízený orgán.
3. (34)
Službou informačního systému veřejné správy je:
a) Veřejné publikování informací o činnosti orgánů veřejné správy. b) Poskytování informační podpory občanům pro veřejnou kontrolu činnosti orgánů veřejné moci. c) Činnost informačního systému veřejné správy uspokojující požadavky oprávněné osoby.
4. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
5. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora. c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
6. (61)
Která z těchto územních jednotek není podle zákona o územně správním členění státu vytvořena?
a) Okres Praha-město. b) Okres Brno-město. c) Okres Plzeň-město.
7. (66)
Ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů je:
a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo spravedlnosti.
8. (74)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech politiky bydlení. b) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech pohřebnictví. c) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro řízení činnosti obcí a měst.
9. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
10. (81)
Nesprávné je tvrzení, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ústředním orgánem státní správy pro:
a) Předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy. b) Péči o rodinu a děti. c) Státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.
11. (99)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Při tom stanoví, že:
a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte. c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
12. (107)
Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval politický systém České republiky snahou ovládnout ústavní orgány, a účinné použití zákonných prostředků je v důsledku znemožněno. b) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se pokusil ovládnout české ústavní orgány za pomocí vojenské síly a odstraňoval zároveň demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.
13. (119)
Pravidla etiky státních zaměstnanců byla vydána za účelem:
a) Zachování nestrannosti a ochrany veřejného zájmu. b) Zachování odbornosti a klientelismu. c) Zachování vstřícnosti a ochrany soukromého zájmu.
14. (121)
Zákon o státní službě stanoví státnímu zaměstnanci povinnost dodržovat pravidla etiky státních zaměstnanců vydaná:
a) Služebním předpisem. b) Vyhláškou Ministerstva vnitra. c) Nařízením vlády.
15. (148)
Po dobu překážky ve službě pro výkon funkce v odborové organizaci:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu. b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu. c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
16. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
17. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
18. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy.
c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
19. (190)
Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat. c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
20. (193)
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit. b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat. c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
21. (204)
Kritickou informační infrastrukturou podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumíme:
a) Informační systémy, na nichž jsou vytvářeny, uchovávány a přenášeny utajované informace. b) Veškeré informační systémy fungující a operující na území České republiky. Dohromady tvoří síť kritických systémů stěžejních pro suverénní fungování státu. c) Prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
22. (210)
Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku Kybernetické bezpečnostní události. b) stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací. c) stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4.
23. (218)
Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat. b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
24. (229)
Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze právo stavby k pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí. b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí. c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení příslušným ministerstvem.
25. (236)
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky. b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě. c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
26. (237)
Namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby je/jsou podle kontrolního řádu oprávněna/oprávněny:
a) Pouze kontrolovaná osoba. b) Kontrolovaná osoba a v zákonem stanovených případech též povinná osoba. c) Všechny osoby zúčastněné na kontrole.
27. (242)
Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení. b) Jen do doby kompromitace utajované informace. c) Po dobu 5 let.
28. (253)
Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci. b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí. c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
29. (256)
Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti. b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta. c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.
30. (257)
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat. b) Nelze odvolat. c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
