1. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně. b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna. c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
2. (9)
Mandát poslance nebo senátora nezaniká:
a) Odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou. b) Pravomocným odsouzením k trestu odnětí svobody. c) Vzdáním se mandátu.
3. (12)
Česká republika se podle Ústavy České republiky člení na:
a) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a okresy, které jsou nižšími samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, města a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. c) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
4. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
5. (24)
Do působnosti Ústavního soudu nepatří:
a) Rozhodování o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky. b) Rozhodování o zrušení jiných právních předpisů než jsou zákony, jsou-li v rozporu se zákonem. c) Udělování souhlasu s trestním stíháním poslance nebo senátora.
6. (30)
Informace poskytnuté na žádost povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup ve lhůtě:
a) Do 30 dnů od poskytnutí informací. b) Do 15 dnů od poskytnutí informací. c) Do 7 dnů od poskytnutí informací.
7. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje.
8. (38)
Audit výkonu podle zákona o finanční kontrole je zaměřen na zkoumání:
a) Hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti operací. b) Systémů zajištění příjmů a financování organizace. c) Údajů vykázaných ve finančních výkazech.
9. (62)
Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů. b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů. c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.
10. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
11. (76)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Hospodářská komora České republiky. b) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká obchodní inspekce. c) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
12. (79)
Mezi správní úřady podřízené Ministerstvu zemědělství nepatří:
a) Český hydrometeorologický ústav. b) Státní veterinární správa České republiky. c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
13. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
14. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně. c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
15. (136)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví. b) Dosažené vzdělání. c) Rodinný stav.
16. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
17. (146)
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance. b) K návrhům služebních předpisů. c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
18. (149)
Neplacené služební volno nelze státnímu zaměstnanci povolit:
a) Na dobu kratší než 12 měsíců. b) Na dobu kratší než 6 měsíců. c) Na dobu delší než 12 měsíců.
19. (162)
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu. b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
20. (163)
Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní. c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
21. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy. c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
22. (182)
Je zakázáno založit právnickou osobu:
a) Podporující násilí. b) Za účelem šíření určitého náboženství. c) Za účelem ovlivnění složení zákonodárných sborů.
23. (204)
Které vlastnosti představují podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, tzv. triádu bezpečnosti informací?
a) Autentizace, autorizace a audit. b) Důvěrnost, dostupnost a integrita. c) Prevence, detekce a reakce.
24. (210)
Jaká protiopatření může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydat podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Výstrahu, varování a reaktivní protiopatření. b) Sankci, pokutu a nápravné opatření. c) Příkaz, zákaz a omezení.
25. (217)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení. b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních. c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
26. (234)
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
27. (259)
Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení. b) Desátým dnem po vyvěšení. c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
28. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
29. (271)
Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody. b) Pokuta. c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
30. (290)
Zásada proporcionality znamená, že:
a) Obsah ani forma činnosti orgánů Evropské unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv, na nichž je Evropská unie založena. b) Orgány Evropské unie mohou jednat pouze v případě a za podmínek stanovených Smlouvou o Evropské unii a současně, pokud konkrétní pravomoc není svěřena členským státům. c) Členské státy se navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze smluv, na nichž je Evropská unie založena.
