1. (8)
Komory zákonodárného sboru České republiky se nazývají:
a) Parlament a Senát.
b) Vláda, Parlament a Senát.
c) Poslanecká sněmovna a Senát.
2. (29)
Žadatelem se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí:
a) Pouze každá fyzická osoba, která žádá o informaci.
b) Pouze každá právnická osoba, která žádá o informaci.
c) Každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
3. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány.
b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
c) Jen státní orgány, obce a kraje.
4. (44)
Má-li hejtman kraje za to, že usnesení rady kraje je nesprávné:
a) Pozastaví jeho výkon a věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva kraje.
b) Zruší jej a o věci sám rozhodne.
c) Postoupí věc k rozhodnutí Ministerstvu vnitra.
5. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval.
b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla.
c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
6. (69)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů.
b) Správa státních hmotných rezerv.
c) Státní veterinární správa České republiky.
7. (72)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv.
b) Úřad průmyslového vlastnictví.
c) Národní sportovní agentura.
8. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.
b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy.
c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
9. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon.
b) Není možné.
c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
10. (93)
Občané mají podle Listiny základních práv a svobod právo na:
a) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, ne však na vysokých školách.
b) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
c) Bezplatné vzdělání v základních, středních a vysokých školách.
11. (105)
Právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží pouze státnímu občanu České republiky a osobě bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky.
b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď.
c) Má každý.
12. (108)
Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku.
b) Právo na vzdělání v jejich jazyku.
c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
13. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného.
b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám.
c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
14. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu.
b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
15. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
16. (135)
Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby.
b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby.
c) V den nástupu do služby.
17. (136)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví.
b) Dosažené vzdělání.
c) Rodinný stav.
18. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
19. (159)
Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době.
b) Výše odměny za práci.
c) Druh práce.
20. (189)
Nadace:
a) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí.
c) Může být založena výlučně pro výdělečné cíle, ale ne za účelem podpory politických hnutí.
21. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
22. (232)
Přizvanou osobou je dle kontrolního řádu:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě.
b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.
23. (233)
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou.
b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.
c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
24. (234)
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
25. (242)
Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení.
b) Jen do doby kompromitace utajované informace.
c) Po dobu 5 let.
26. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy.
b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
27. (248)
Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu kontaktovat Národní bezpečnostní úřad, Policii České republiky nebo zastupitelský úřad České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní služby.
b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu České republiky.
c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na kterou vyznačí příslušný stupeň utajení, a následně do vnější neoznačené obálky a takto ji odeslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
28. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví.
b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem.
c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
29. (261)
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy.
c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
30. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné.
b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné.
c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.