1. (1)
Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. b) Předseda vlády a prezident republiky. c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.
2. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
3. (4)
Mandát poslance nebo senátora vzniká:
a) Složením slibu do rukou předsedy Senátu. b) Zvolením. c) Složením slibu do rukou prezidenta republiky.
4. (23)
Hlavním cílem činnosti České národní banky je dle Ústavy České republiky:
a) Péče o peněžní oběh. b) Péče o hospodářský cyklus. c) Péče o cenovou stabilitu.
5. (27)
Ústavní soud se skládá z:
a) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. b) 10 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu patnácti let. c) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu neomezenou.
6. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
7. (68)
Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo spravedlnosti. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
8. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
9. (106)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je podle Listiny základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu. c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.
10. (107)
Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval politický systém České republiky snahou ovládnout ústavní orgány, a účinné použití zákonných prostředků je v důsledku znemožněno. b) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se pokusil ovládnout české ústavní orgány za pomocí vojenské síly a odstraňoval zároveň demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.
11. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě. b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby. c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
12. (120)
Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí. b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích. c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.
13. (121)
Zákon o státní službě stanoví státnímu zaměstnanci povinnost dodržovat pravidla etiky státních zaměstnanců vydaná:
a) Služebním předpisem. b) Vyhláškou Úřadu vlády. c) Nařízením vlády.
14. (122)
Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii. b) Služebnímu orgánu. c) České republice.
15. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu. b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
16. (136)
Rejstřík státních zaměstnanců a zaměstnanců ve služebních úřadech neobsahuje tento údaj o státním zaměstnanci:
a) Pohlaví. b) Dosažené vzdělání. c) Rodinný stav.
17. (144)
Státního zaměstnance lze v zákonem stanovených případech zařadit mimo výkon služby z organizačních důvodů, nejdéle však na:
a) 3 měsíce. b) 6 měsíců. c) 9 měsíců.
18. (150)
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
19. (160)
Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad
pracovněprávních vztahů. b) Nikdy nepoužije. c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.
20. (170)
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda. b) Plat. c) Odměna z dohody.
21. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
22. (190)
Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat. c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
23. (195)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení. b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
24. (209)
Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní. b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní. c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
25. (218)
Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat. b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
26. (223)
Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny. b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
27. (231)
Pro odebírání vzorků podle kontrolního řádu neplatí:
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné. b) O každém odběru vzorku kontrolující vydává potvrzení. c) Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.
28. (236)
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky. b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě. c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
29. (244)
Taktickou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti je utajovaná informace:
a) Pro utajování bojových operací a taktických zákroků Armády České republiky. b) S krátkou dobou trvání důvodu utajení. c) S dlouhou dobou trvání důvodu utajení.
30. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
