1. (8)
Komory zákonodárného sboru České republiky se nazývají:
a) Parlament a Senát. b) Vláda, Parlament a Senát. c) Poslanecká sněmovna a Senát.
2. (11)
Člen vlády:
a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván. c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor.
3. (42)
Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle zákona o obcích nepatří:
a) Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací; převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce. b) Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny. c) Plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
4. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora. c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
5. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
6. (70)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo financí řídí Českou národní banku. b) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky. c) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny.
7. (100)
Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy. b) Příslušníkům bezpečnostních sborů. c) Zaměstnancům v dopravě.
8. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
9. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu. b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
10. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
11. (150)
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
12. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
13. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy. c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
14. (169)
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce. b) Občanským zákoníkem. c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
15. (172)
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu. b) Nárok zamítne. c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
16. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit. b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře. c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
17. (194)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
18. (202)
Zákon o zpracování osobních údajů, stanoví, že spravujícím orgánem je orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,:
a) Včetně zpravodajské služby a obecní policie. b) Není-li zpravodajskou službou nebo obecní policií. c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.
19. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
20. (209)
Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní. b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní. c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
21. (211)
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je nepřípustná, jestliže:
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí. c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.
22. (221)
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Statutární zástupce podle jednacího řádu. c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
23. (227)
V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) finanční úřady vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále:
a) Podle daňového řádu. b) Podle správního řádu. c) Podle občanského soudního řádu.
24. (230)
Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je provozovatelem a správcem Centrálního registru administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo financí. b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo vnitra.
25. (232)
Přizvanou osobou je dle kontrolního řádu:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě. b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí. c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.
26. (252)
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost. c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
27. (253)
Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci. b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí. c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
28. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví. b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem. c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
29. (267)
Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba. b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek. c) V každé věci.
30. (273)
Řízení o přestupku je zahájeno:
a) Dnem, kdy oznámení o přestupku došlo správnímu orgánu. b) Dnem, kdy byl založen spis v dané věci. c) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.
