1. (12)
Česká republika se podle Ústavy České republiky člení na:
a) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a okresy, které jsou nižšími samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, města a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. c) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
2. (25)
Slib prezidenta republiky zní:
a) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ b) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všech občanů a budu usilovat o spravedlivé zákony a důstojnou reprezentaci státu v zahraničí.“ c) „Slibuji věrnost Ústavě České republiky a jejím zákonům. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu vykonávat poctivě, důstojně a ve prospěch všeho lidu.“
3. (30)
Informace poskytnuté na žádost povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup ve lhůtě:
a) Do 30 dnů od poskytnutí informací. b) Do 15 dnů od poskytnutí informací. c) Do 7 dnů od poskytnutí informací.
4. (31)
Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Musí do 1. března zaslat údaje o počtu vyřízených a obdržených žádostí o poskytnutí informace za minulý kalendářní rok na Ministerstvo vnitra. b) Musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací. c) Musí do 1. března zveřejnit všechny poskytnuté informace za minulý kalendářní rok v Národním katalogu otevřených dat.
5. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje.
6. (34)
Službou informačního systému veřejné správy je:
a) Veřejné publikování informací o činnosti orgánů veřejné správy. b) Poskytování informační podpory občanům pro veřejnou kontrolu činnosti orgánů veřejné moci. c) Činnost informačního systému veřejné správy uspokojující požadavky oprávněné osoby.
7. (56)
Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti. b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.
8. (68)
Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo spravedlnosti. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
9. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
10. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy. c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
11. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští. c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
12. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě. b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby. c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
13. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
14. (120)
Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí. b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích. c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.
15. (123)
Dle zákona o státní službě po dobu trvání služebního poměru:
a) Nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. b) Nepřísluší představenému vykonávat právo na stávku. c) Může představený vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, pokud je výkon této funkce bezplatný.
16. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
17. (142)
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější. b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno. c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
18. (146)
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance. b) K návrhům služebních předpisů. c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
19. (150)
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
20. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
21. (170)
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda. b) Plat. c) Odměna z dohody.
22. (172)
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu. b) Nárok zamítne. c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
23. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
24. (181)
Právní osobnost:
a) Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. c) Má pouze plně svéprávný člověk.
25. (189)
Nadace:
a) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. c) Může být založena výlučně pro výdělečné cíle, ale ne za účelem podpory politických hnutí.
26. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
27. (218)
Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat. b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
28. (257)
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat. b) Nelze odvolat. c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
29. (262)
V přezkumném řízení lze zrušit nezákonné rozhodnutí:
a) Do 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí. b) Do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. c) Do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.
30. (273)
Řízení o přestupku je zahájeno:
a) Dnem, kdy oznámení o přestupku došlo správnímu orgánu. b) Dnem, kdy byl založen spis v dané věci. c) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.
