1. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně. b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna. c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
2. (8)
Komory zákonodárného sboru České republiky se nazývají:
a) Parlament a Senát. b) Vláda, Parlament a Senát. c) Poslanecká sněmovna a Senát.
3. (11)
Člen vlády:
a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván. c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor.
4. (21)
Volební zákon musí být přijat:
a) Ústavní většinou (⅗ všech poslanců i senátorů) v obou komorách Parlamentu. b) Absolutní většinou (všech poslanců) v Poslanecké sněmovně. c) Prostou většinou (přítomných poslanců či senátorů) v obou komorách Parlamentu.
5. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
6. (63)
Podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy platí, že:
a) V čele každého ústředního orgánu státní správy stojí člen vlády. b) V čele každého ministerstva stojí člen vlády. c) Každý člen vlády řídí některé ministerstvo.
7. (73)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy. b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí. c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.
8. (77)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo obrany povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. b) Ministerstvo obrany vyhlašuje jménem České republiky válečný stav. c) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro řízení Armády České republiky.
9. (96)
Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky mají podle Listiny základních práv a svobod:
a) Osoby zdravotně postižené a těhotné ženy. b) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené. c) Děti a osoby zdravotně postižené.
10. (101)
Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo. b) Právo na svobodu projevu. c) Právo na život.
11. (105)
Právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží pouze státnímu občanu České republiky a osobě bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky. b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď. c) Má každý.
12. (107)
Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval politický systém České republiky snahou ovládnout ústavní orgány, a účinné použití zákonných prostředků je v důsledku znemožněno. b) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se pokusil ovládnout české ústavní orgány za pomocí vojenské síly a odstraňoval zároveň demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.
13. (108)
Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku. b) Právo na vzdělání v jejich jazyku. c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
14. (110)
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
15. (139)
Vydání rozhodnutí ve věcech služby:
a) Může být prvním úkonem v řízení. b) Nemůže být prvním úkonem v řízení. c) Nemůže být prvním úkonem v řízení v případě skončení služebního poměru.
16. (148)
Po dobu překážky ve službě pro výkon funkce v odborové organizaci:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu. b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu. c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
17. (162)
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu. b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
18. (163)
Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní. c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
19. (192)
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně. b) Potvrzení o splnění dluhu. c) Výpis z veřejného rejstříku.
20. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident. c) Úspěšný útok na informační systém.
21. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
22. (217)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení. b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních. c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
23. (223)
Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny. b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
24. (246)
Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má:
a) Jen původce utajované informace. b) Každý, kdo měl nebo má k ní přístup. c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení.
25. (251)
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
26. (255)
Nezaplatí-li žadatel ve stanovené lhůtě správní poplatek, k jehož zaplacení byl ve správním řízení povinen, správní orgán:
a) Podá obecnému správci daně návrh na provedení exekuce. b) Žádost rozhodnutím zamítne. c) Řízení o žádosti usnesením zastaví.
27. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví. b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem. c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
28. (264)
Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat:
a) Námitky. b) Stížnost. c) Rozklad.
29. (284)
Evropská unie nemá výlučnou pravomoc v oblasti:
a) Celní unie. b) Společné obchodní politiky. c) Školství.
30. (285)
Mezi práva a povinnosti občanů Evropské unie stanovených smlouvami, na nichž je Evropská unie založena, nepatří:
a) Právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. b) Právo volit hlavu státu v členském státě, ve kterém mají prokazatelně trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let. c) Právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
