1. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
2. (15)
Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu. c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.
3. (22)
Vláda je podle Ústavy:
a) Vrcholným orgánem státní moci. b) Vrcholným orgánem výkonné moci. c) Vrcholným orgánem zákonodárné moci.
4. (25)
Slib prezidenta republiky zní:
a) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ b) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všech občanů a budu usilovat o spravedlivé zákony a důstojnou reprezentaci státu v zahraničí.“ c) „Slibuji věrnost Ústavě České republiky a jejím zákonům. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu vykonávat poctivě, důstojně a ve prospěch všeho lidu.“
5. (28)
Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
6. (40)
Ke změně názvu obce dává souhlas:
a) Soud na základě žádosti podepsané nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. b) Krajský úřad na návrh starosty obce. c) Ministerstvo vnitra na návrh obce.
7. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
8. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
9. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
10. (53)
Při projednání návrhů se Ústavní soud:
a) Musí vždy řídit pořadím, v němž mu návrhy došly. b) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. c) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, pokud přednostním projednáním svůj návrh podmíní Poslanecká sněmovna nebo Senát Parlamentu; o upřednostnění návrhu sepíší zápis.
11. (74)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech politiky bydlení. b) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech pohřebnictví. c) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro řízení činnosti obcí a měst.
12. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
13. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
14. (96)
Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky mají podle Listiny základních práv a svobod:
a) Osoby zdravotně postižené a těhotné ženy. b) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené. c) Děti a osoby zdravotně postižené.
15. (115)
Státní zaměstnanec si před začátkem zimního období v automobilovém servisu objednal výměnu pneumatik. Při objednání požadoval, aby byla výměna pneumatik provedena přednostně, což zdůvodnil tím, že je státním zaměstnancem a předmětné vozidlo potřebuje pro přepravu do služebního úřadu. Je takové jednání v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců?
a) Nikoliv. Uvedené jednání lze považovat za zastrašování automechanika a mohlo by být podnětem pro orgány činné v trestním řízení k zahájení trestního stíhání. b) Ano. Státní zaměstnanec v daném případě nenabídl dotčenému automechanikovi přednostní zacházení při jednání se služebním úřadem, v němž je státní zaměstnanec zařazen. c) Nikoliv. Státní zaměstnanec nesmí využít své služební postavení ve svůj prospěch ve věcech, které nesouvisejí s výkonem služby.
16. (123)
Dle zákona o státní službě po dobu trvání služebního poměru:
a) Nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. b) Nepřísluší představenému vykonávat právo na stávku. c) Může představený vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, pokud je výkon této funkce bezplatný.
17. (152)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa se zpravidla dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.
18. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
19. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
20. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
21. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
22. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
23. (207)
Co je kybernetický bezpečnostní incident podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Potenciální hrozba pro informační systém v kybernetickém prostoru. b) Preventivní bezpečnostní opatření k zamezení kybernetické bezpečnostní události. c) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru v důsledku kybernetické bezpečnostní události.
24. (220)
Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek. b) Plnění státního rozpočtu. c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
25. (230)
Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je provozovatelem a správcem Centrálního registru administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo financí. b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo vnitra.
26. (235)
Opožděné námitky, námitky podané neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne. b) Zamítne. c) Odloží.
27. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy. b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
28. (256)
Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti. b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta. c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.
29. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
30. (280)
Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie. b) Jsou informovány orgány Evropské unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů. c) Spolurozhodují výlučně o otázkách, které se týkají hospodářské a měnové unie a měnové politiky členských států, jejichž měnou je euro.
