1. (27)
Ústavní soud se skládá z:
a) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
b) 10 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu patnácti let.
c) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu neomezenou.
2. (46)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká:
a) Zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
b) Složením slibu na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
c) Účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
3. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení.
b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora.
c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
4. (53)
Při projednání návrhů se Ústavní soud:
a) Musí vždy řídit pořadím, v němž mu návrhy došly.
b) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá.
c) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, pokud přednostním projednáním svůj návrh podmíní Poslanecká sněmovna nebo Senát Parlamentu; o upřednostnění návrhu sepíší zápis.
5. (84)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy vláda České republiky:
a) Řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev.
b) Zřizuje ministerstva svým usnesením.
c) Může uložit ministerstvu, aby připravilo návrh právního předpisu týkajícího se věci, která jinak nepatří do jeho působnosti.
6. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.
b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy.
c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
7. (93)
Občané mají podle Listiny základních práv a svobod právo na:
a) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, ne však na vysokých školách.
b) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
c) Bezplatné vzdělání v základních, středních a vysokých školách.
8. (97)
Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody.
b) Náleží mezi politická práva.
c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
9. (98)
O odborových organizacích podle Listiny základních práv a svobod platí, že:
a) Vznikají nezávisle na státu.
b) Jsou správním orgánem zřízeným na základě zákona k ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.
c) Jejich činnost nelze jakkoliv omezit.
10. (100)
Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy.
b) Příslušníkům bezpečnostních sborů.
c) Zaměstnancům v dopravě.
11. (102)
Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka:
a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce.
b) Nepřípustná.
c) Přípustná jen pro účely trestního nebo jiného řízení, a to na příkaz státního zástupce.
12. (109)
Právo na ochranu zdraví je podle Listiny základních práv a svobod řazeno mezi:
a) Základní lidská práva a svobody.
b) Politická práva.
c) Hospodářská, sociální a kulturní práva.
13. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě.
b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby.
c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
14. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného.
b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám.
c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
15. (170)
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda.
b) Plat.
c) Odměna z dohody.
16. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit.
b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře.
c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
17. (182)
Je zakázáno založit právnickou osobu:
a) Podporující násilí.
b) Za účelem šíření určitého náboženství.
c) Za účelem ovlivnění složení zákonodárných sborů.
18. (197)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je šifrování osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů.
c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.
19. (204)
Které vlastnosti představují podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, tzv. triádu bezpečnosti informací?
a) Autentizace, autorizace a audit.
b) Důvěrnost, dostupnost a integrita.
c) Prevence, detekce a reakce.
20. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin.
b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce.
c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
21. (217)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
22. (229)
Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze právo stavby k pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí.
c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení příslušným ministerstvem.
23. (235)
Opožděné námitky, námitky podané neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne.
b) Zamítne.
c) Odloží.
24. (244)
Taktickou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti je utajovaná informace:
a) Pro utajování bojových operací a taktických zákroků Armády České republiky.
b) S krátkou dobou trvání důvodu utajení.
c) S dlouhou dobou trvání důvodu utajení.
25. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví.
b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem.
c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
26. (265)
Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce.
b) Více zmocněnců.
c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
27. (269)
Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě.
b) Spisový řád.
c) Kancelářský řád.
28. (289)
Smlouva o fungování Evropské unie zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat.
b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států.
c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.
29. (291)
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla platnosti:
a) Ve stejném roce jako byla podepsána.
b) V roce 1958.
c) Nenabyla nikdy platnosti.
30. (294)
Legislativní akty přijaté orgány Evropské unie se vyhlašují:
a) V Úředním věstníku Evropské unie.
b) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
c) Ve Věstníku směrnic a nařízení Evropské unie.