1. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
2. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně. b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna. c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
3. (13)
Pravomocí prezidenta republiky není:
a) Jmenovat členy Bankovní rady České národní banky. b) Jmenovat a povyšovat generály. c) Jmenovat nejvyššího státního zástupce.
4. (16)
Rozsudek se vyhlašuje:
a) Veřejně s výjimkami stanovenými zákonem. b) Veřejně s výjimkami v zájmu ochrany dětí a mladistvých. c) Vždy veřejně.
5. (19)
Státními symboly České republiky jsou:
a) Velký a malý státní znak, korunovační klenoty, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna. b) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, státní pečeť, korunovační klenoty a státní hymna. c) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
6. (27)
Ústavní soud se skládá z:
a) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. b) 10 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu patnácti let. c) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu neomezenou.
7. (28)
Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
8. (29)
Žadatelem se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí:
a) Pouze každá fyzická osoba, která žádá o informaci. b) Pouze každá právnická osoba, která žádá o informaci. c) Každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
9. (49)
Za předpokladu, že si plénum toto rozhodování nevyhradí, nerozhoduje v plénu Ústavní soud České republiky:
a) Pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů. b) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. c) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení.
10. (56)
Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti. b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.
11. (58)
V zákoně o územně správním členění státu:
a) Okresy nejsou vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností b) Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností.
c) Nejsou obce s rozšířenou působností obsaženy
12. (72)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv. b) Úřad průmyslového vlastnictví. c) Národní sportovní agentura.
13. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
14. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští. c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
15. (96)
Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky mají podle Listiny základních práv a svobod:
a) Osoby zdravotně postižené a těhotné ženy. b) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené. c) Děti a osoby zdravotně postižené.
16. (97)
Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody. b) Náleží mezi politická práva. c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
17. (103)
Přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod:
a) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu. b) Může být vyloučeno z pravomoci soudu. c) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu, pokud zákon nestanoví jinak.
18. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně. c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
19. (127)
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami. b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence. c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
20. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
21. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
22. (142)
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější. b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno. c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
23. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
24. (204)
Které vlastnosti představují podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, tzv. triádu bezpečnosti informací?
a) Autentizace, autorizace a audit. b) Důvěrnost, dostupnost a integrita. c) Prevence, detekce a reakce.
25. (252)
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost. c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
26. (253)
Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci. b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí. c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
27. (268)
Archivem podle zákona o archivnictví a spisové službě se rozumí:
a) Zařízení podle tohoto zákona, které slouží k dlouhodobému ukládání archiválií a péči o ně. b) Zařízení nebo místnost, ve kterých veřejnoprávní nebo soukromoprávní původce dlouhodobě ukládá písemnosti vzešlé z jeho činnosti. c) Zařízení shromažďující archiválie veřejnoprávních i soukromoprávních původců a osobností veřejného života, které pak na základě vlastních vnitřních předpisů poskytuje veřejnosti.
28. (276)
Mezi orgány Evropské unie dle čl. 13 Smlouvy o Evropské unii patří:
a) Účetní dvůr. b) Hospodářský a sociální výbor. c) Výbor regionů.
29. (278)
Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jinak, rozhoduje Evropská rada:
a) Kvalifikovanou většinou. b) Prostou většinou. c) Konsenzem.
30. (280)
Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie. b) Jsou informovány orgány Evropské unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů. c) Spolurozhodují výlučně o otázkách, které se týkají hospodářské a měnové unie a měnové politiky členských států, jejichž měnou je euro.
