1. (14)
K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny všech poslanců. b) Nadpoloviční většiny přítomných poslanců. c) Nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.
2. (25)
Slib prezidenta republiky zní:
a) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ b) „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všech občanů a budu usilovat o spravedlivé zákony a důstojnou reprezentaci státu v zahraničí.“ c) „Slibuji věrnost Ústavě České republiky a jejím zákonům. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu vykonávat poctivě, důstojně a ve prospěch všeho lidu.“
3. (26)
Součástí ústavního pořádku není:
a) Lisabonská smlouva. b) Listina základních práv a svobod. c) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
4. (28)
Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
5. (31)
Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Musí do 1. března zaslat údaje o počtu vyřízených a obdržených žádostí o poskytnutí informace za minulý kalendářní rok na Ministerstvo vnitra. b) Musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací. c) Musí do 1. března zveřejnit všechny poskytnuté informace za minulý kalendářní rok v Národním katalogu otevřených dat.
6. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje.
7. (79)
Mezi správní úřady podřízené Ministerstvu zemědělství nepatří:
a) Český hydrometeorologický ústav. b) Státní veterinární správa České republiky. c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
8. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
9. (84)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy vláda České republiky:
a) Řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev. b) Zřizuje ministerstva svým usnesením. c) Může uložit ministerstvu, aby připravilo návrh právního předpisu týkajícího se věci, která jinak nepatří do jeho působnosti.
10. (120)
Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí. b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích. c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.
11. (122)
Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii. b) Služebnímu orgánu. c) České republice.
12. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu. b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
13. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
14. (143)
Nárok na odbytné vzniká státnímu zaměstnanci:
a) Při každém skončení služebního poměru. b) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou, který trval alespoň jeden rok. c) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
15. (145)
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u obecné části úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán. b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance. c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec."
16. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
17. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
18. (172)
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu. b) Nárok zamítne. c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
19. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit. b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře. c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
20. (185)
Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let. b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let. c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
21. (195)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení. b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
22. (210)
Jaká protiopatření může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydat podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Výstrahu, varování a reaktivní protiopatření. b) Sankci, pokutu a nápravné opatření. c) Příkaz, zákaz a omezení.
23. (212)
Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud. b) Okresní soud. c) Nejvyšší správní soud.
24. (218)
Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat. b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
25. (249)
Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad. b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. c) Ministerstvo zahraničních věcí.
26. (252)
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost. c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
27. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
28. (272)
Ochrannými opatřeními jsou:
a) Omezující opatření a zabrání věci nebo náhradní hodnoty. b) Zákaz činnosti a omezující opatření. c) Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zákaz činnosti.
29. (289)
Smlouva o fungování Evropské unie zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat. b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států. c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.
30. (294)
Legislativní akty přijaté orgány Evropské unie se vyhlašují:
a) V Úředním věstníku Evropské unie. b) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. c) Ve Věstníku směrnic a nařízení Evropské unie.
