1. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
2. (15)
Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu. c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.
3. (53)
Při projednání návrhů se Ústavní soud:
a) Musí vždy řídit pořadím, v němž mu návrhy došly. b) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá. c) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, pokud přednostním projednáním svůj návrh podmíní Poslanecká sněmovna nebo Senát Parlamentu; o upřednostnění návrhu sepíší zápis.
4. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
5. (59)
Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle zákona o územně správním členění státu vymezen:
a) Výčtem území obcí b) Výčtem území obcí a vojenských újezdů c) Výčtem území okresů.
6. (61)
Která z těchto územních jednotek není podle zákona o územně správním členění státu vytvořena?
a) Okres Praha-město. b) Okres Brno-město. c) Okres Plzeň-město.
7. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy. c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
8. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
9. (96)
Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky mají podle Listiny základních práv a svobod:
a) Osoby zdravotně postižené a těhotné ženy. b) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené. c) Děti a osoby zdravotně postižené.
10. (99)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Při tom stanoví, že:
a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte. c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
11. (100)
Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy. b) Příslušníkům bezpečnostních sborů. c) Zaměstnancům v dopravě.
12. (109)
Právo na ochranu zdraví je podle Listiny základních práv a svobod řazeno mezi:
a) Základní lidská práva a svobody. b) Politická práva. c) Hospodářská, sociální a kulturní práva.
13. (110)
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
14. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
15. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
16. (137)
Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra. b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády. c) Je ústředním správním úřadem.
17. (138)
Písemná výtka uložená státnímu zaměstnanci se vyřadí z jeho osobního spisu po uplynutí:
a) 6 měsíců. b) 12 měsíců. c) 18 měsíců.
18. (145)
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u obecné části úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán. b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance. c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec."
19. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
20. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
21. (169)
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce. b) Občanským zákoníkem. c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
22. (178)
Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu. b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu. c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
23. (197)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je šifrování osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů. b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů. c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.
24. (199)
Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
25. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident. c) Úspěšný útok na informační systém.
26. (207)
Co je kybernetický bezpečnostní incident podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Potenciální hrozba pro informační systém v kybernetickém prostoru. b) Preventivní bezpečnostní opatření k zamezení kybernetické bezpečnostní události. c) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru v důsledku kybernetické bezpečnostní události.
27. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
28. (226)
Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě. b) Vláda Poslanecké sněmovně. c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
29. (240)
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo). b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby. c) Na návrh třetí osoby.
30. (269)
Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě. b) Spisový řád. c) Kancelářský řád.
