1. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
2. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
3. (28)
Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
4. (49)
Za předpokladu, že si plénum toto rozhodování nevyhradí, nerozhoduje v plénu Ústavní soud České republiky:
a) Pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů. b) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. c) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení.
5. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora. c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
6. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
7. (85)
V čele Legislativní rady vlády stojí:
a) Vedoucí Úřadu vlády České republiky. b) Člen vlády. c) Člen Legislativní rady vlády zvolený na jejím jednání z řad jejích členů.
8. (88)
Podle Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví,:
a) Které jednání je trestným činem; jaký trest za jeho spáchání lze uložit lze stanovit i jiným právním předpisem. b) Které jednání je trestným činem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit. c) Které jednání je zvlášť závažným zločinem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit.
9. (94)
Podle Listiny základních práv a svobod mohou být práva rodičů omezena a nezletilé děti od rodičů odloučeny proti jejich vůli:
a) Jen rozhodnutím soudu na základě zákona. b) Pravomocným rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. c) Rozhodnutím policejního orgánu, je-li to nezbytné k ochraně dětí před domácím násilím.
10. (102)
Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka:
a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. b) Nepřípustná. c) Přípustná jen pro účely trestního nebo jiného řízení, a to na příkaz státního zástupce.
11. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
12. (141)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. b) Pouze na úřední desce. c) Pouze v informačním systému o státní službě.
13. (150)
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
14. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
15. (161)
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
16. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
17. (179)
Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily. b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena. c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.
18. (191)
Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět:
a) Po uplynutí sedmi dnů od zveřejnění. b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění. c) Po uplynutí třiceti dnů od zveřejnění.
19. (195)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení. b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
20. (209)
Mezi povinnosti, které provozovatelé základních služeb musí podle zákona o kybernetické bezpečnosti po určení plnit, patří:
a) Předat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost veškerá data. b) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kontaktní údaje. c) Zaslat Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost plán rozvoje společnosti.
21. (210)
Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku Kybernetické bezpečnostní události. b) stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací. c) stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4.
22. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
23. (219)
Prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu se ujímají funkce:
a) Jmenováním. b) Zvolením. c) Složením slibu.
24. (221)
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Statutární zástupce podle jednacího řádu. c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
25. (224)
Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), je na dotaci ze státního rozpočtu právní nárok, pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie. c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.
26. (240)
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo). b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby. c) Na návrh třetí osoby.
27. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
28. (282)
Soudní dvůr Evropské unie:
a) Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění smluv, na nichž je Evropská unie založena. b) Zajišťuje uplatňování Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i opatření přijatých orgány Evropské unie na jejich základě. c) Vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
29. (288)
Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb:
a) Zboží, osob, služeb a kapitálu. b) Osob, investic, nerostných surovin a služeb. c) Informací, osob, zboží a služeb.
30. (291)
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla platnosti:
a) Ve stejném roce jako byla podepsána. b) V roce 1958. c) Nenabyla nikdy platnosti.
