1. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
2. (7)
Návrh zákona může podle Ústavy České republiky podat:
a) Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. b) Poslanec, skupina poslanců, senátor, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. c) Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo zastupitelstvo samosprávného celku.
3. (37)
Procesní pravidla výkonu veřejnosprávní kontroly, která nejsou upravena zákonem o finanční kontrole, se podpůrně řídí:
a) Rozpočtovými pravidly. b) Kontrolním řádem. c) Zákonem o auditorech.
4. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
5. (73)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy. b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí. c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.
6. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
7. (82)
Do působnosti Ministerstva obrany podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy nespadá:
a) Správa vojenských újezdů. b) Udělování souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu. c) Koordinace činnosti ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně.
8. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy. c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
9. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
10. (91)
Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je poskytována větší ochrana dětem narozeným mimo manželství. b) Mají děti narozené v manželství i mimo ně stejná práva. c) Je větší ochrana poskytována dětem narozeným v manželství.
11. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští. c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
12. (97)
Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody. b) Náleží mezi politická práva. c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
13. (98)
O odborových organizacích podle Listiny základních práv a svobod platí, že:
a) Vznikají nezávisle na státu. b) Jsou správním orgánem zřízeným na základě zákona k ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. c) Jejich činnost nelze jakkoliv omezit.
14. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě. b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby. c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
15. (131)
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu
vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru. c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
16. (132)
Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat. b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu. c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
17. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
18. (141)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. b) Pouze na úřední desce. c) Pouze v informačním systému o státní službě.
19. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
20. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
21. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
22. (160)
Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad
pracovněprávních vztahů. b) Nikdy nepoužije. c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.
23. (161)
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
24. (183)
Věcí v právním smyslu je:
a) Vše, vyjma energií, přírodních sil a zvířat. b) Vše, co není fyzická osoba. c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
25. (184)
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě. b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn. c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
26. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
27. (236)
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky. b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě. c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
28. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy. b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
29. (275)
Obviněný v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení:
a) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. b) Nemůže uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. c) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které nemohl uplatnit dříve.
30. (277)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu. b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem. c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.
