1. (12)
Česká republika se podle Ústavy České republiky člení na:
a) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a okresy, které jsou nižšími samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. b) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, města a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. c) Obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.
2. (44)
Má-li hejtman kraje za to, že usnesení rady kraje je nesprávné:
a) Pozastaví jeho výkon a věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva kraje. b) Zruší jej a o věci sám rozhodne. c) Postoupí věc k rozhodnutí Ministerstvu vnitra.
3. (59)
Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle zákona o územně správním členění státu vymezen:
a) Výčtem území obcí b) Výčtem území obcí a vojenských újezdů c) Výčtem území okresů.
4. (60)
Území vojenského újezdu je vymezeno:
a) Pomocí obcí. b) Pomocí částí obcí. c) Pomocí katastrálních území.
5. (62)
Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů. b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů. c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.
6. (65)
Úřad vlády České republiky:
a) Je nadřízen všem ministerstvům České republiky. b) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vlády České republiky. c) Plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky.
7. (82)
Do působnosti Ministerstva obrany podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy nespadá:
a) Správa vojenských újezdů. b) Udělování souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu. c) Koordinace činnosti ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně.
8. (88)
Podle Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví,:
a) Které jednání je trestným činem; jaký trest za jeho spáchání lze uložit lze stanovit i jiným právním předpisem. b) Které jednání je trestným činem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit. c) Které jednání je zvlášť závažným zločinem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit.
9. (100)
Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy. b) Příslušníkům bezpečnostních sborů. c) Zaměstnancům v dopravě.
10. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě. b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby. c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
11. (120)
Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí. b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích. c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.
12. (125)
Dle zákona o státní službě:
a) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu zcela bez omezení. b) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu jen s předchozím písemným povolením služebního orgánu. c) Státní zaměstnanec nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost než službu.
13. (132)
Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat. b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu. c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
14. (135)
Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby. b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby. c) V den nástupu do služby.
15. (149)
Neplacené služební volno nelze státnímu zaměstnanci povolit:
a) Na dobu kratší než 12 měsíců. b) Na dobu kratší než 6 měsíců. c) Na dobu delší než 12 měsíců.
16. (154)
Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru.
17. (159)
Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době. b) Výše odměny za práci. c) Druh práce.
18. (163)
Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní. c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
19. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
20. (167)
Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
21. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy. c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
22. (192)
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně. b) Potvrzení o splnění dluhu. c) Výpis z veřejného rejstříku.
23. (213)
Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
24. (225)
Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. b) Rezervní fond a fond národního majetku. c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
25. (227)
V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) finanční úřady vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále:
a) Podle daňového řádu. b) Podle správního řádu. c) Podle občanského soudního řádu.
26. (257)
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat. b) Nelze odvolat. c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
27. (273)
Řízení o přestupku je zahájeno:
a) Dnem, kdy oznámení o přestupku došlo správnímu orgánu. b) Dnem, kdy byl založen spis v dané věci. c) Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení.
28. (277)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu. b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem. c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.
29. (278)
Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jinak, rozhoduje Evropská rada:
a) Kvalifikovanou většinou. b) Prostou většinou. c) Konsenzem.
30. (285)
Mezi práva a povinnosti občanů Evropské unie stanovených smlouvami, na nichž je Evropská unie založena, nepatří:
a) Právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. b) Právo volit hlavu státu v členském státě, ve kterém mají prokazatelně trvalý pobyt nejméně po dobu pěti let. c) Právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
