1. (10)
Soudce je jmenován do funkce:
a) Prezidentem republiky bez časového omezení. b) Předsedou Senátu bez časového omezení. c) Prezidentem republiky na dvacet let.
2. (26)
Součástí ústavního pořádku není:
a) Lisabonská smlouva. b) Listina základních práv a svobod. c) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3. (30)
Informace poskytnuté na žádost povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup ve lhůtě:
a) Do 30 dnů od poskytnutí informací. b) Do 15 dnů od poskytnutí informací. c) Do 7 dnů od poskytnutí informací.
4. (32)
O odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace rozhoduje podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správní soud. c) Nadřízený orgán.
5. (48)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem o hlavním městě Praze a Statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích:
a) Jménem hlavního města Prahy, které nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. b) Jménem orgánu městské části v závislosti na předmětu právního vztahu. c) Svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
6. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
7. (56)
Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti. b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.
8. (72)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv. b) Úřad průmyslového vlastnictví. c) Národní sportovní agentura.
9. (79)
Mezi správní úřady podřízené Ministerstvu zemědělství nepatří:
a) Český hydrometeorologický ústav. b) Státní veterinární správa České republiky. c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
10. (108)
Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku. b) Právo na vzdělání v jejich jazyku. c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
11. (128)
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt. b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem. c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
12. (130)
Stížnost podle zákona o státní službě musí státní zaměstnanec podat nejpozději do:
a) 14 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je předmětem stížnosti. b) 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je předmětem stížnosti. c) 60 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je předmětem stížnosti.
13. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
14. (142)
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější. b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno. c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
15. (143)
Nárok na odbytné vzniká státnímu zaměstnanci:
a) Při každém skončení služebního poměru. b) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou, který trval alespoň jeden rok. c) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
16. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
17. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
18. (162)
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu. b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
19. (163)
Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní. c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
20. (170)
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda. b) Plat. c) Odměna z dohody.
21. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit. b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře. c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
22. (195)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení. b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
23. (199)
Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
24. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident. c) Úspěšný útok na informační systém.
25. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
26. (222)
Výroční zprávu předkládá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ke schválení:
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Členům Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Poslanecké sněmovně.
27. (225)
Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. b) Rezervní fond a fond národního majetku. c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
28. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
29. (266)
Odpor je řádným opravným prostředkem proti:
a) Usnesení. b) Příkazu. c) Rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni.
30. (267)
Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba. b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek. c) V každé věci.
