1. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
2. (4)
Mandát poslance nebo senátora vzniká:
a) Složením slibu do rukou předsedy Senátu. b) Zvolením. c) Složením slibu do rukou prezidenta republiky.
3. (11)
Člen vlády:
a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván. c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor.
4. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje.
5. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
6. (49)
Za předpokladu, že si plénum toto rozhodování nevyhradí, nerozhoduje v plénu Ústavní soud České republiky:
a) Pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů. b) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. c) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení.
7. (54)
Pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna, vytváří Ústavní soud:
a) Čtyři tříčlenné senáty. b) Dva tříčlenné senáty. c) Jeden šestičlenný senát.
8. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
9. (86)
Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je právo bránit život svůj či život nezletilého dítěte i se zbraní zaručeno za podmínek, které stanoví podzákonný předpis. b) Je právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní zaručeno za podmínek, které stanoví zákon. c) Bránit život svůj či život jiného člověka se zbraní není možné
10. (89)
Zatčená osoba musí být podle Listiny základních práv a svobod odevzdána soudu do:
a) 12 hodin. b) 24 hodin. c) 48 hodin.
11. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
12. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
13. (123)
Dle zákona o státní službě po dobu trvání služebního poměru:
a) Nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. b) Nepřísluší představenému vykonávat právo na stávku. c) Může představený vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, pokud je výkon této funkce bezplatný.
14. (143)
Nárok na odbytné vzniká státnímu zaměstnanci:
a) Při každém skončení služebního poměru. b) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou, který trval alespoň jeden rok. c) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
15. (146)
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance. b) K návrhům služebních předpisů. c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
16. (147)
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru. b) Zařazení mimo výkon služby. c) Zproštění výkonu služby.
17. (148)
Po dobu překážky ve službě pro výkon funkce v odborové organizaci:
a) Činí plat státního zaměstnance 60 % měsíčního platu. b) Činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu. c) Nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.
18. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
19. (161)
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
20. (181)
Právní osobnost:
a) Je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem. b) Je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. c) Má pouze plně svéprávný člověk.
21. (184)
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě. b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn. c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
22. (186)
Podle občanského zákoníku je důvodem pro rozvod manželství:
a) Výhradně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené soužití manželů. b) Mezi jinými i duševní porucha, která není jen přechodná. c) Mezi jinými i ztráta reprodukčních schopností doložená posudkem soudního znalce.
23. (192)
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně. b) Potvrzení o splnění dluhu. c) Výpis z veřejného rejstříku.
24. (193)
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit. b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat. c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
25. (201)
Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku. b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice. c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
26. (204)
Které vlastnosti představují podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, tzv. triádu bezpečnosti informací?
a) Autentizace, autorizace a audit. b) Důvěrnost, dostupnost a integrita. c) Prevence, detekce a reakce.
27. (215)
Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje. b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko. c) Zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo jejích orgánů.
28. (226)
Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě. b) Vláda Poslanecké sněmovně. c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
29. (268)
Archivem podle zákona o archivnictví a spisové službě se rozumí:
a) Zařízení podle tohoto zákona, které slouží k dlouhodobému ukládání archiválií a péči o ně. b) Zařízení nebo místnost, ve kterých veřejnoprávní nebo soukromoprávní původce dlouhodobě ukládá písemnosti vzešlé z jeho činnosti. c) Zařízení shromažďující archiválie veřejnoprávních i soukromoprávních původců a osobností veřejného života, které pak na základě vlastních vnitřních předpisů poskytuje veřejnosti.
30. (271)
Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody. b) Pokuta. c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
