1. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
2. (10)
Soudce je jmenován do funkce:
a) Prezidentem republiky bez časového omezení. b) Předsedou Senátu bez časového omezení. c) Prezidentem republiky na dvacet let.
3. (13)
Pravomocí prezidenta republiky není:
a) Jmenovat členy Bankovní rady České národní banky. b) Jmenovat a povyšovat generály. c) Jmenovat nejvyššího státního zástupce.
4. (23)
Hlavním cílem činnosti České národní banky je dle Ústavy České republiky:
a) Péče o peněžní oběh. b) Péče o hospodářský cyklus. c) Péče o cenovou stabilitu.
5. (29)
Žadatelem se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí:
a) Pouze každá fyzická osoba, která žádá o informaci. b) Pouze každá právnická osoba, která žádá o informaci. c) Každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
6. (37)
Procesní pravidla výkonu veřejnosprávní kontroly, která nejsou upravena zákonem o finanční kontrole, se podpůrně řídí:
a) Rozpočtovými pravidly. b) Kontrolním řádem. c) Zákonem o auditorech.
7. (43)
Vydávání obecně závazných vyhlášek kraje je:
a) Pravomocí krajského úřadu. b) Vyhrazenou pravomocí zastupitelstva kraje. c) Nevyhrazenou pravomocí rady kraje.
8. (44)
Má-li hejtman kraje za to, že usnesení rady kraje je nesprávné:
a) Pozastaví jeho výkon a věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva kraje. b) Zruší jej a o věci sám rozhodne. c) Postoupí věc k rozhodnutí Ministerstvu vnitra.
9. (69)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správa státních hmotných rezerv. c) Státní veterinární správa České republiky.
10. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
11. (106)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je podle Listiny základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu. c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.
12. (110)
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
13. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
14. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
15. (117)
Státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Národní sportovní agentuře přiděluje dotace sportovním klubům. Jeho dvě nezletilé děti jsou členy sportovního klubu v místě bydliště státního zaměstnance a trénují zde tenis. V rámci dotační výzvy, v níž bude státní zaměstnanec o dotaci rozhodovat, zaznamenal, že sportovní klub, v němž jeho děti pravidelně trénují, podal žádost o dotaci. Je v souladu s pravidly etiky státního zaměstnance, aby státní zaměstnanec rozhodoval o přidělení, resp. zamítnutí dotace v této dotační výzvě?
a) Ne, v daném případě by bylo možné jednání státního zaměstnance vyhodnotit jako střet zájmu veřejného s jeho zájmem soukromým. b) Ne, pokud by měl státní zaměstnanec z přidělení dotace finanční prospěch. c) Ano, členy sportovního klubu jsou jeho děti, nikoli státní zaměstnanec, který by tak mohl mít z přidělení dotace pouze nefinanční prospěch.
16. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
17. (147)
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru. b) Zařazení mimo výkon služby. c) Zproštění výkonu služby.
18. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
19. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
20. (165)
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených
v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou. c) Dovolenou.
21. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
22. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy. c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
23. (177)
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje. b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.
24. (185)
Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let. b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let. c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
25. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
26. (208)
Které odvětví nepatří mezi odvětví regulovaných služeb podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Maloobchod. b) Energetika. c) Zdravotnictví.
27. (220)
Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek. b) Plnění státního rozpočtu. c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
28. (241)
Zjistí-li kontrolující, že musí po ukončení kontroly učinit další potřebné kontrolní úkony, je oprávněn provést podle kontrolního řádu:
a) Obnovu kontroly. b) Došetření věci. c) Přezkumné řízení.
29. (247)
Po zániku platnosti osvědčení fyzické osoby je tato fyzická osoba povinna:
a) Osvědčení fyzické osoby do 10 dnů skartovat za účasti bezpečnostního ředitele a vyrozumět o této skutečnosti Národní bezpečnostní úřad. b) Odevzdat do 30 dnů osvědčení fyzické osoby Národnímu bezpečnostnímu úřadu. c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.
30. (284)
Evropská unie nemá výlučnou pravomoc v oblasti:
a) Celní unie. b) Společné obchodní politiky. c) Školství.
