1. (11)
Člen vlády:
a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván. c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor.
2. (19)
Státními symboly České republiky jsou:
a) Velký a malý státní znak, korunovační klenoty, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna. b) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, státní pečeť, korunovační klenoty a státní hymna. c) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
3. (46)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká:
a) Zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. b) Složením slibu na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. c) Účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
4. (91)
Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je poskytována větší ochrana dětem narozeným mimo manželství. b) Mají děti narozené v manželství i mimo ně stejná práva. c) Je větší ochrana poskytována dětem narozeným v manželství.
5. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští. c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
6. (95)
Školní docházka je podle Listiny základních práv a svobod povinná:
a) Do dosažení věku 15 let. b) Po dobu, kterou stanoví zákon. c) Jen pro občany České republiky.
7. (105)
Právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží pouze státnímu občanu České republiky a osobě bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky. b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď. c) Má každý.
8. (111)
Žádoucí standardy chování státních zaměstnanců upravuje služební předpis nejvyššího státního tajemníka:
a) O pravidlech etikety. b) O pravidlech etiky. c) O pravidlech správního trestání.
9. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
10. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
11. (115)
Státní zaměstnanec si před začátkem zimního období v automobilovém servisu objednal výměnu pneumatik. Při objednání požadoval, aby byla výměna pneumatik provedena přednostně, což zdůvodnil tím, že je státním zaměstnancem a předmětné vozidlo potřebuje pro přepravu do služebního úřadu. Je takové jednání v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců?
a) Nikoliv. Uvedené jednání lze považovat za zastrašování automechanika a mohlo by být podnětem pro orgány činné v trestním řízení k zahájení trestního stíhání. b) Ano. Státní zaměstnanec v daném případě nenabídl dotčenému automechanikovi přednostní zacházení při jednání se služebním úřadem, v němž je státní zaměstnanec zařazen. c) Nikoliv. Státní zaměstnanec nesmí využít své služební postavení ve svůj prospěch ve věcech, které nesouvisejí s výkonem služby.
12. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně. c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
13. (125)
Dle zákona o státní službě:
a) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu zcela bez omezení. b) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu jen s předchozím písemným povolením služebního orgánu. c) Státní zaměstnanec nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost než službu.
14. (143)
Nárok na odbytné vzniká státnímu zaměstnanci:
a) Při každém skončení služebního poměru. b) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou, který trval alespoň jeden rok. c) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
15. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
16. (172)
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu. b) Nárok zamítne. c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
17. (192)
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně. b) Potvrzení o splnění dluhu. c) Výpis z veřejného rejstříku.
18. (201)
Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku. b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice. c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
19. (202)
Zákon o zpracování osobních údajů, stanoví, že spravujícím orgánem je orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,:
a) Včetně zpravodajské služby a obecní policie. b) Není-li zpravodajskou službou nebo obecní policií. c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.
20. (211)
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je nepřípustná, jestliže:
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí. c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.
21. (215)
Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje. b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko. c) Zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo jejích orgánů.
22. (223)
Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny. b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
23. (233)
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou. b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy. c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
24. (236)
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky. b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě. c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
25. (237)
Namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby je/jsou podle kontrolního řádu oprávněna/oprávněny:
a) Pouze kontrolovaná osoba. b) Kontrolovaná osoba a v zákonem stanovených případech též povinná osoba. c) Všechny osoby zúčastněné na kontrole.
26. (249)
Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad. b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. c) Ministerstvo zahraničních věcí.
27. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví. b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem. c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
28. (286)
Evropská komise vykonává své funkce:
a) Zcela nezávisle. b) V závislosti na pokynech členských států. c) V závislosti na pokynech Evropského parlamentu.
29. (287)
Každý občan Evropské unie:
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu. b) Se může v krajních případech a prostřednictvím národního státu obracet na veřejného ochránce práv, a to v anglickém či francouzském jazyce. c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie.
30. (296)
Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Tyto dvě smlouvy jsou vůči sobě v následujícím vztahu:
a) Obě smlouvy mají stejnou právní sílu. b) Smlouva o Evropské unii je nadřazena Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Smlouva o fungování Evropské unie je nadřazena Smlouvě o Evropské unii..
