1. (3)
Prezidentem republiky:
a) Nemůže být zvolen občan, kterému je 40 let. b) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát. c) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát za sebou.
2. (7)
Návrh zákona může podle Ústavy České republiky podat:
a) Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. b) Poslanec, skupina poslanců, senátor, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. c) Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo zastupitelstvo samosprávného celku.
3. (19)
Státními symboly České republiky jsou:
a) Velký a malý státní znak, korunovační klenoty, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna. b) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, státní pečeť, korunovační klenoty a státní hymna. c) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
4. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
5. (21)
Volební zákon musí být přijat:
a) Ústavní většinou (⅗ všech poslanců i senátorů) v obou komorách Parlamentu. b) Absolutní většinou (všech poslanců) v Poslanecké sněmovně. c) Prostou většinou (přítomných poslanců či senátorů) v obou komorách Parlamentu.
6. (31)
Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Musí do 1. března zaslat údaje o počtu vyřízených a obdržených žádostí o poskytnutí informace za minulý kalendářní rok na Ministerstvo vnitra. b) Musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací. c) Musí do 1. března zveřejnit všechny poskytnuté informace za minulý kalendářní rok v Národním katalogu otevřených dat.
7. (59)
Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle zákona o územně správním členění státu vymezen:
a) Výčtem území obcí b) Výčtem území obcí a vojenských újezdů c) Výčtem území okresů.
8. (62)
Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů. b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů. c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.
9. (106)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je podle Listiny základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu. c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.
10. (128)
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt. b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem. c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
11. (131)
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu
vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru. c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
12. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
13. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
14. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
15. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
16. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
17. (175)
Osoba, kterou jsou členové petičního výboru povinni určit k zastupování petičního výboru ve styku se státními orgány, musí být:
a) Starší 16 let. b) Starší 18 let. c) Bezúhonná a starší 18 let.
18. (177)
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje. b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.
19. (196)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je správce povinen dokumentovat:
a) Zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů, způsobené zvnějšku. b) Pouze závažné porušení, které současně ohlašuje Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.
20. (202)
Zákon o zpracování osobních údajů, stanoví, že spravujícím orgánem je orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,:
a) Včetně zpravodajské služby a obecní policie. b) Není-li zpravodajskou službou nebo obecní policií. c) S výjimkou soudů všech stupňů a státního zastupitelství.
21. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
22. (213)
Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
23. (220)
Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek. b) Plnění státního rozpočtu. c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
24. (239)
Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole. b) Zachovávat mlčenlivost. c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.
25. (240)
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo). b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby. c) Na návrh třetí osoby.
26. (246)
Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má:
a) Jen původce utajované informace. b) Každý, kdo měl nebo má k ní přístup. c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení.
27. (249)
Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad. b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. c) Ministerstvo zahraničních věcí.
28. (251)
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
29. (289)
Smlouva o fungování Evropské unie zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat. b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států. c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.
30. (294)
Legislativní akty přijaté orgány Evropské unie se vyhlašují:
a) V Úředním věstníku Evropské unie. b) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. c) Ve Věstníku směrnic a nařízení Evropské unie.
