1. (13)
Pravomocí prezidenta republiky není:
a) Jmenovat členy Bankovní rady České národní banky. b) Jmenovat a povyšovat generály. c) Jmenovat nejvyššího státního zástupce.
2. (21)
Volební zákon musí být přijat:
a) Ústavní většinou (⅗ všech poslanců i senátorů) v obou komorách Parlamentu. b) Absolutní většinou (všech poslanců) v Poslanecké sněmovně. c) Prostou většinou (přítomných poslanců či senátorů) v obou komorách Parlamentu.
3. (36)
Povinnost zajistit si atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy se nevztahuje na:
a) Centrální orgány státní správy. b) Obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu. c) Orgány veřejné správy, které mají vytvořenu a vydánu informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování.
4. (41)
Zřízení finančního a kontrolního výboru dle zákona o obcích je:
a) Obligatorní. b) Obligatorní pouze v případě obcí s pověřeným obecním úřadem. c) Fakultativní.
5. (42)
Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle zákona o obcích nepatří:
a) Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací; převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce. b) Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny. c) Plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
6. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
7. (57)
Obce s pověřeným obecním úřadem jsou stanoveny:
a) V příloze k zákonu o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem. b) Vyhláškou ministerstva. c) Nařízením vlády.
8. (66)
Ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů je:
a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo spravedlnosti.
9. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
10. (68)
Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo spravedlnosti. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
11. (74)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech politiky bydlení. b) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech pohřebnictví. c) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy pro řízení činnosti obcí a měst.
12. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
13. (98)
O odborových organizacích podle Listiny základních práv a svobod platí, že:
a) Vznikají nezávisle na státu. b) Jsou správním orgánem zřízeným na základě zákona k ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. c) Jejich činnost nelze jakkoliv omezit.
14. (106)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je podle Listiny základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu. c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.
15. (131)
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu
vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru. c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
16. (141)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. b) Pouze na úřední desce. c) Pouze v informačním systému o státní službě.
17. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
18. (165)
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených
v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou. c) Dovolenou.
19. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
20. (169)
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce. b) Občanským zákoníkem. c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
21. (184)
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě. b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn. c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
22. (197)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je šifrování osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů. b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů. c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.
23. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
24. (216)
O námitkách kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Vedoucí skupiny kontrolujících. c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
25. (226)
Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě. b) Vláda Poslanecké sněmovně. c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
26. (248)
Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu kontaktovat Národní bezpečnostní úřad, Policii České republiky nebo zastupitelský úřad České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní služby. b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu České republiky. c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na kterou vyznačí příslušný stupeň utajení, a následně do vnější neoznačené obálky a takto ji odeslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
27. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
28. (294)
Legislativní akty přijaté orgány Evropské unie se vyhlašují:
a) V Úředním věstníku Evropské unie. b) Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. c) Ve Věstníku směrnic a nařízení Evropské unie.
29. (296)
Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Tyto dvě smlouvy jsou vůči sobě v následujícím vztahu:
a) Obě smlouvy mají stejnou právní sílu. b) Smlouva o Evropské unii je nadřazena Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Smlouva o fungování Evropské unie je nadřazena Smlouvě o Evropské unii..
30. (298)
Jedním z principů fungování Evropské unie je zásada subsidiarity. Subsidiarita znamená:
a) Právo institucí Evropské unie zasahovat do vnitřních věcí členských států Evropské unie. b) Evropská unie je oprávněna jednat jen tehdy, nelze-li daného cíle dosáhnout efektivněji členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní. c) Rozhodování v zájmu ústředních institucí bez ohledu na zájmy nižších úrovní.
