1. (16)
Rozsudek se vyhlašuje:
a) Veřejně s výjimkami stanovenými zákonem. b) Veřejně s výjimkami v zájmu ochrany dětí a mladistvých. c) Vždy veřejně.
2. (40)
Ke změně názvu obce dává souhlas:
a) Soud na základě žádosti podepsané nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. b) Krajský úřad na návrh starosty obce. c) Ministerstvo vnitra na návrh obce.
3. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
4. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
5. (66)
Ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů je:
a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo spravedlnosti.
6. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
7. (115)
Státní zaměstnanec si před začátkem zimního období v automobilovém servisu objednal výměnu pneumatik. Při objednání požadoval, aby byla výměna pneumatik provedena přednostně, což zdůvodnil tím, že je státním zaměstnancem a předmětné vozidlo potřebuje pro přepravu do služebního úřadu. Je takové jednání v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců?
a) Nikoliv. Uvedené jednání lze považovat za zastrašování automechanika a mohlo by být podnětem pro orgány činné v trestním řízení k zahájení trestního stíhání. b) Ano. Státní zaměstnanec v daném případě nenabídl dotčenému automechanikovi přednostní zacházení při jednání se služebním úřadem, v němž je státní zaměstnanec zařazen. c) Nikoliv. Státní zaměstnanec nesmí využít své služební postavení ve svůj prospěch ve věcech, které nesouvisejí s výkonem služby.
8. (129)
Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce. b) 6 měsíců. c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
9. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
10. (135)
Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby. b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby. c) V den nástupu do služby.
11. (139)
Vydání rozhodnutí ve věcech služby:
a) Může být prvním úkonem v řízení. b) Nemůže být prvním úkonem v řízení. c) Nemůže být prvním úkonem v řízení v případě skončení služebního poměru.
12. (145)
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u obecné části úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán. b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance. c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec."
13. (146)
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance. b) K návrhům služebních předpisů. c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
14. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
15. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
16. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy. c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
17. (184)
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě. b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn. c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
18. (187)
Dědí se na základě:
a) Prohlášení dědiců, zákonné posloupnosti nebo rozhodnutí soudu. b) Dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. c) Závěti nebo rozhodnutí soudního komisaře.
19. (189)
Nadace:
a) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. b) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. c) Může být založena výlučně pro výdělečné cíle, ale ne za účelem podpory politických hnutí.
20. (198)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu. b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci. c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
21. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
22. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident. c) Úspěšný útok na informační systém.
23. (207)
Co je kybernetický bezpečnostní incident podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Potenciální hrozba pro informační systém v kybernetickém prostoru. b) Preventivní bezpečnostní opatření k zamezení kybernetické bezpečnostní události. c) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru v důsledku kybernetické bezpečnostní události.
24. (209)
Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní. b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní. c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
25. (244)
Taktickou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti je utajovaná informace:
a) Pro utajování bojových operací a taktických zákroků Armády České republiky. b) S krátkou dobou trvání důvodu utajení. c) S dlouhou dobou trvání důvodu utajení.
26. (248)
Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu kontaktovat Národní bezpečnostní úřad, Policii České republiky nebo zastupitelský úřad České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní služby. b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu České republiky. c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na kterou vyznačí příslušný stupeň utajení, a následně do vnější neoznačené obálky a takto ji odeslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
27. (269)
Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě. b) Spisový řád. c) Kancelářský řád.
28. (271)
Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody. b) Pokuta. c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
29. (274)
Jestliže spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno, správní orgán:
a) Vydá rozhodnutí o tom, že obviněný je nevinný. b) Řízení usnesením zastaví. c) Věc odloží.
30. (278)
Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jinak, rozhoduje Evropská rada:
a) Kvalifikovanou většinou. b) Prostou většinou. c) Konsenzem.
