1. (1)
Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. b) Předseda vlády a prezident republiky. c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.
2. (14)
K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny všech poslanců. b) Nadpoloviční většiny přítomných poslanců. c) Nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.
3. (17)
Nejvyšší kontrolní úřad:
a) Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. b) Předkládá Poslanecké sněmovně návrh státního závěrečného účtu. c) Je orgánem podřízeným vládě.
4. (39)
Za závažné zjištění z vykonaných finančních kontrol se podle zákona o finanční kontrole považuje:
a) Zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. b) Zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 50 000 Kč. c) Zjištění, na jehož základě kontrolní orgán zahájil řízení o přestupku.
5. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
6. (62)
Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů. b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů. c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.
7. (65)
Úřad vlády České republiky:
a) Je nadřízen všem ministerstvům České republiky. b) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vlády České republiky. c) Plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky.
8. (71)
Puncovní úřad je podřízen:
a) Ministerstvu pro místní rozvoj. b) Ministerstvu financí. c) Ministerstvu průmyslu a obchodu.
9. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
10. (82)
Do působnosti Ministerstva obrany podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy nespadá:
a) Správa vojenských újezdů. b) Udělování souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu. c) Koordinace činnosti ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně.
11. (88)
Podle Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví,:
a) Které jednání je trestným činem; jaký trest za jeho spáchání lze uložit lze stanovit i jiným právním předpisem. b) Které jednání je trestným činem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit. c) Které jednání je zvlášť závažným zločinem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit.
12. (94)
Podle Listiny základních práv a svobod mohou být práva rodičů omezena a nezletilé děti od rodičů odloučeny proti jejich vůli:
a) Jen rozhodnutím soudu na základě zákona. b) Pravomocným rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. c) Rozhodnutím policejního orgánu, je-li to nezbytné k ochraně dětí před domácím násilím.
13. (101)
Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo. b) Právo na svobodu projevu. c) Právo na život.
14. (120)
Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí. b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích. c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.
15. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně. c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
16. (127)
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami. b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence. c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
17. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
18. (139)
Vydání rozhodnutí ve věcech služby:
a) Může být prvním úkonem v řízení. b) Nemůže být prvním úkonem v řízení. c) Nemůže být prvním úkonem v řízení v případě skončení služebního poměru.
19. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
20. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
21. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
22. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
23. (180)
Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob. b) Majetek vyčleněný k určitému účelu. c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
24. (192)
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně. b) Potvrzení o splnění dluhu. c) Výpis z veřejného rejstříku.
25. (208)
Které odvětví nepatří mezi odvětví regulovaných služeb podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Maloobchod. b) Energetika. c) Zdravotnictví.
26. (213)
Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
27. (242)
Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení. b) Jen do doby kompromitace utajované informace. c) Po dobu 5 let.
28. (248)
Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu kontaktovat Národní bezpečnostní úřad, Policii České republiky nebo zastupitelský úřad České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní služby. b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu České republiky. c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na kterou vyznačí příslušný stupeň utajení, a následně do vnější neoznačené obálky a takto ji odeslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
29. (249)
Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad. b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. c) Ministerstvo zahraničních věcí.
30. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
