1. (22)
Vláda je podle Ústavy:
a) Vrcholným orgánem státní moci. b) Vrcholným orgánem výkonné moci. c) Vrcholným orgánem zákonodárné moci.
2. (43)
Vydávání obecně závazných vyhlášek kraje je:
a) Pravomocí krajského úřadu. b) Vyhrazenou pravomocí zastupitelstva kraje. c) Nevyhrazenou pravomocí rady kraje.
3. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
4. (49)
Za předpokladu, že si plénum toto rozhodování nevyhradí, nerozhoduje v plénu Ústavní soud České republiky:
a) Pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů. b) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. c) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení.
5. (70)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo financí řídí Českou národní banku. b) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky. c) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny.
6. (83)
Ústředním orgánem státní správy je:
a) Česká geologická služba. b) Úřad pro civilní letectví České republiky. c) Český statistický úřad.
7. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
8. (120)
Smyslem služebního předpisu o pravidlech etiky státních zaměstnanců není:
a) Inspirovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům osvojit si žádoucí vlastnosti a hodnoty spojené s jejich veřejnou rolí a profesní ctí. b) Orientovat, tedy napomáhat státním zaměstnancům správně se rozhodovat v eticky náročných situacích. c) Trestat, tedy stanovit tresty za překročení mezí chování státních zaměstnanců, které by bylo neslučitelné s posláním a hodnotami státní služby.
9. (122)
Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii. b) Služebnímu orgánu. c) České republice.
10. (128)
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt. b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem. c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
11. (131)
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu
vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru. c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
12. (138)
Písemná výtka uložená státnímu zaměstnanci se vyřadí z jeho osobního spisu po uplynutí:
a) 6 měsíců. b) 12 měsíců. c) 18 měsíců.
13. (139)
Vydání rozhodnutí ve věcech služby:
a) Může být prvním úkonem v řízení. b) Nemůže být prvním úkonem v řízení. c) Nemůže být prvním úkonem v řízení v případě skončení služebního poměru.
14. (142)
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější. b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno. c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
15. (143)
Nárok na odbytné vzniká státnímu zaměstnanci:
a) Při každém skončení služebního poměru. b) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou, který trval alespoň jeden rok. c) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
16. (145)
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u obecné části úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán. b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance. c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec."
17. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
18. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
19. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit. b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře. c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
20. (185)
Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let. b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let. c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
21. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
22. (217)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení. b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních. c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
23. (239)
Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole. b) Zachovávat mlčenlivost. c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.
24. (240)
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo). b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby. c) Na návrh třetí osoby.
25. (256)
Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti. b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta. c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.
26. (261)
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto. b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy. c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
27. (275)
Obviněný v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení:
a) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. b) Nemůže uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. c) Může uvádět nové skutečnosti nebo důkazy pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které nemohl uplatnit dříve.
28. (280)
Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie. b) Jsou informovány orgány Evropské unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů. c) Spolurozhodují výlučně o otázkách, které se týkají hospodářské a měnové unie a měnové politiky členských států, jejichž měnou je euro.
29. (287)
Každý občan Evropské unie:
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu. b) Se může v krajních případech a prostřednictvím národního státu obracet na veřejného ochránce práv, a to v anglickém či francouzském jazyce. c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie.
30. (291)
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla platnosti:
a) Ve stejném roce jako byla podepsána. b) V roce 1958. c) Nenabyla nikdy platnosti.
