1. (15)
Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu. c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.
2. (32)
O odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace rozhoduje podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správní soud. c) Nadřízený orgán.
3. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje.
4. (42)
Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle zákona o obcích nepatří:
a) Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací; převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce. b) Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny. c) Plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
5. (56)
Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti. b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.
6. (64)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Česká správa sociálního zabezpečení. b) Český báňský úřad. c) Český telekomunikační úřad.
7. (65)
Úřad vlády České republiky:
a) Je nadřízen všem ministerstvům České republiky. b) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vlády České republiky. c) Plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky.
8. (83)
Ústředním orgánem státní správy je:
a) Česká geologická služba. b) Úřad pro civilní letectví České republiky. c) Český statistický úřad.
9. (84)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy vláda České republiky:
a) Řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev. b) Zřizuje ministerstva svým usnesením. c) Může uložit ministerstvu, aby připravilo návrh právního předpisu týkajícího se věci, která jinak nepatří do jeho působnosti.
10. (98)
O odborových organizacích podle Listiny základních práv a svobod platí, že:
a) Vznikají nezávisle na státu. b) Jsou správním orgánem zřízeným na základě zákona k ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. c) Jejich činnost nelze jakkoliv omezit.
11. (99)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Při tom stanoví, že:
a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte. c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
12. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
13. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně. c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
14. (169)
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce. b) Občanským zákoníkem. c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
15. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
16. (175)
Osoba, kterou jsou členové petičního výboru povinni určit k zastupování petičního výboru ve styku se státními orgány, musí být:
a) Starší 16 let. b) Starší 18 let. c) Bezúhonná a starší 18 let.
17. (176)
Ve výkonu petičního práva:
a) Nesmí být nikomu bráněno. b) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství České republiky. c) Může být přiměřenými omezeními bráněno osobám, které nemají občanství Evropské unie.
18. (188)
Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku:
a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu. b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu. c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona.
19. (190)
Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat. c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
20. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
21. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident. c) Úspěšný útok na informační systém.
22. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
23. (217)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení. b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních. c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
24. (222)
Výroční zprávu předkládá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ke schválení:
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Členům Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Poslanecké sněmovně.
25. (224)
Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), je na dotaci ze státního rozpočtu právní nárok, pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie. c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.
26. (252)
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost. c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
27. (262)
V přezkumném řízení lze zrušit nezákonné rozhodnutí:
a) Do 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí. b) Do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. c) Do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.
28. (265)
Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce. b) Více zmocněnců. c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
29. (277)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu. b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem. c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.
30. (280)
Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie. b) Jsou informovány orgány Evropské unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů. c) Spolurozhodují výlučně o otázkách, které se týkají hospodářské a měnové unie a měnové politiky členských států, jejichž měnou je euro.
