1. (2)
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon:
a) Použije se národní úprava. b) Rozhodne o použití svým usnesením vláda. c) Použije se mezinárodní smlouva.
2. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
3. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
4. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
5. (71)
Puncovní úřad je podřízen:
a) Ministerstvu pro místní rozvoj. b) Ministerstvu financí. c) Ministerstvu průmyslu a obchodu.
6. (100)
Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy. b) Příslušníkům bezpečnostních sborů. c) Zaměstnancům v dopravě.
7. (109)
Právo na ochranu zdraví je podle Listiny základních práv a svobod řazeno mezi:
a) Základní lidská práva a svobody. b) Politická práva. c) Hospodářská, sociální a kulturní práva.
8. (123)
Dle zákona o státní službě po dobu trvání služebního poměru:
a) Nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. b) Nepřísluší představenému vykonávat právo na stávku. c) Může představený vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, pokud je výkon této funkce bezplatný.
9. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu. b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
10. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
11. (147)
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru. b) Zařazení mimo výkon služby. c) Zproštění výkonu služby.
12. (172)
Byl-li nárok na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatněn u úřadu, který není příslušný, tento úřad:
a) Postoupí žádost příslušnému úřadu. b) Nárok zamítne. c) Řízení převezme a o nároku rozhodne.
13. (180)
Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob. b) Majetek vyčleněný k určitému účelu. c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
14. (185)
Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let. b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let. c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
15. (194)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
16. (199)
Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
17. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
18. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
19. (207)
Co je kybernetický bezpečnostní incident podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Potenciální hrozba pro informační systém v kybernetickém prostoru. b) Preventivní bezpečnostní opatření k zamezení kybernetické bezpečnostní události. c) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru v důsledku kybernetické bezpečnostní události.
20. (213)
Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve lhůtě:
a) Šesti měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. b) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. c) Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
21. (221)
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Statutární zástupce podle jednacího řádu. c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
22. (222)
Výroční zprávu předkládá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ke schválení:
a) Kolegiu Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Členům Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Poslanecké sněmovně.
23. (225)
Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. b) Rezervní fond a fond národního majetku. c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
24. (229)
Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze právo stavby k pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí. b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí. c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení příslušným ministerstvem.
25. (235)
Opožděné námitky, námitky podané neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne. b) Zamítne. c) Odloží.
26. (256)
Mezi zajišťovací prostředky ve správním řízení patří:
a) Předvolání, předvedení, předběžné opatření, pořádková pokuta, vykázání z místa úkonu a záruka za splnění povinnosti. b) Předvolání, předvedení, opatření obecné povahy a pořádková pokuta. c) Předvolání, předvedení, příkaz a vykázání z místa úkonu.
27. (257)
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat. b) Nelze odvolat. c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
28. (264)
Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat:
a) Námitky. b) Stížnost. c) Rozklad.
29. (265)
Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce. b) Více zmocněnců. c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
30. (286)
Evropská komise vykonává své funkce:
a) Zcela nezávisle. b) V závislosti na pokynech členských států. c) V závislosti na pokynech Evropského parlamentu.
