Identifikace (ID) tohoto testu: g26Ce2sjMl

1. (1) Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.
b) Předseda vlády a prezident republiky.
c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.
2. (22) Vláda je podle Ústavy:
a) Vrcholným orgánem státní moci.
b) Vrcholným orgánem výkonné moci.
c) Vrcholným orgánem zákonodárné moci.
3. (23) Hlavním cílem činnosti České národní banky je dle Ústavy České republiky:
a) Péče o peněžní oběh.
b) Péče o hospodářský cyklus.
c) Péče o cenovou stabilitu.
4. (33) Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány.
b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.
c) Jen státní orgány, obce a kraje.
5. (64) Ústředním orgánem státní správy není:
a) Česká správa sociálního zabezpečení.
b) Český báňský úřad.
c) Český telekomunikační úřad.
6. (76) Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Hospodářská komora České republiky.
b) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká obchodní inspekce.
c) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
7. (100) Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy.
b) Příslušníkům bezpečnostních sborů.
c) Zaměstnancům v dopravě.
8. (108) Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku.
b) Právo na vzdělání v jejich jazyku.
c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
9. (118) V souvislosti s výkonem služby státní zaměstnanec v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců:
a) Nepřijímá pro sebe či jiné osoby žádné výhody.
b) Nepřijímá žádné výhody pro sebe, ale může přijmout výhodu pro svého představeného.
c) Nepřijímá odměny k pracovnímu jubileu poskytované služebním úřadem.
10. (152) Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa se zpravidla dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí
b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.
11. (163) Které z následujících tvrzení týkající se dohody o rozvázání pracovního poměru není pravdivé?
a) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
b) Dohoda o rozvázání pracovního poměru nemůže být uzavřena s těhotnou zaměstnankyní.
c) Pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě o rozvázání pracovního poměru.
12. (165) Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou
b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou.
c) Dovolenou.
13. (168) Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy.
c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
14. (178) Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
15. (179) Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena.
c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.
16. (184) Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
17. (185) Právo stavby:
a) Nesmí být zřízeno na více než 99 let.
b) Nesmí být zřízeno na více než 20 let.
c) Může být zřízeno na neomezenou dobu.
18. (190) Kupní smlouvou:
a) Se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
b) Se prodávající zavazuje kupujícímu přenechat věc k užívání, a kupující se zavazuje věc řádně užívat.
c) Se kupující nezavazuje, že věc převezme.
19. (191) Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět:
a) Po uplynutí sedmi dnů od zveřejnění.
b) Po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění.
c) Po uplynutí třiceti dnů od zveřejnění.
20. (209) Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní.
b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní.
c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
21. (218) Prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Nelze po dobu jejich funkčního období z funkce odvolat.
b) Může odvolat jen prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.
c) Může odvolat předseda vlády na návrh kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.
22. (221) Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Statutární zástupce podle jednacího řádu.
c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
23. (226) Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
24. (233) Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou.
b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.
c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
25. (234) Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
26. (235) Opožděné námitky, námitky podané neoprávněnou osobou, námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, nebo námitky, u nichž chybí odůvodnění, nadřízená osoba kontrolujícího podle kontrolního řádu:
a) Odmítne.
b) Zamítne.
c) Odloží.
27. (254) Nahlížet do spisu:
a) Mohou pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci.
b) Mohou kromě účastníků nebo jejich zástupců i jiné osoby, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod.
c) Mohou pouze oprávněné úřední osoby, které ve věci rozhodují.
28. (263) Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné.
b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné.
c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
29. (265) Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce.
b) Více zmocněnců.
c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
30. (277) Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu.
b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem.
c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.