1. (3)
Prezidentem republiky:
a) Nemůže být zvolen občan, kterému je 40 let. b) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát. c) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát za sebou.
2. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
3. (7)
Návrh zákona může podle Ústavy České republiky podat:
a) Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. b) Poslanec, skupina poslanců, senátor, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. c) Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo zastupitelstvo samosprávného celku.
4. (27)
Ústavní soud se skládá z:
a) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. b) 10 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu patnácti let. c) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu neomezenou.
5. (40)
Ke změně názvu obce dává souhlas:
a) Soud na základě žádosti podepsané nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. b) Krajský úřad na návrh starosty obce. c) Ministerstvo vnitra na návrh obce.
6. (48)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem o hlavním městě Praze a Statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích:
a) Jménem hlavního města Prahy, které nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. b) Jménem orgánu městské části v závislosti na předmětu právního vztahu. c) Svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
7. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora. c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
8. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
9. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
10. (69)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správa státních hmotných rezerv. c) Státní veterinární správa České republiky.
11. (91)
Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je poskytována větší ochrana dětem narozeným mimo manželství. b) Mají děti narozené v manželství i mimo ně stejná práva. c) Je větší ochrana poskytována dětem narozeným v manželství.
12. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn. b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně. c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
13. (149)
Neplacené služební volno nelze státnímu zaměstnanci povolit:
a) Na dobu kratší než 12 měsíců. b) Na dobu kratší než 6 měsíců. c) Na dobu delší než 12 měsíců.
14. (152)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa se zpravidla dokončí:
a) Do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí b) Do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
c) Do 90 dnů ode dne vyhlášení výběrového řízení.
15. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
16. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
17. (180)
Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob. b) Majetek vyčleněný k určitému účelu. c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
18. (210)
Jaká protiopatření může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydat podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Výstrahu, varování a reaktivní protiopatření. b) Sankci, pokutu a nápravné opatření. c) Příkaz, zákaz a omezení.
19. (211)
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je nepřípustná, jestliže:
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí. c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.
20. (212)
Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud. b) Okresní soud. c) Nejvyšší správní soud.
21. (214)
Člena Nejvyššího kontrolního úřadu může odvolat:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu na základě pravomocného rozsudku, jímž byl člen odsouzen pro úmyslný trestný čin. b) Poslanecká sněmovna na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu, kterým bylo navrženo odvolání z funkce. c) Kárná komora Nejvyššího kontrolního úřadu za závažné kárné provinění nebo opakované kárné provinění.
22. (216)
O námitkách kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Vedoucí skupiny kontrolujících. c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
23. (224)
Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), je na dotaci ze státního rozpočtu právní nárok, pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie. c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.
24. (233)
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou. b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy. c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
25. (239)
Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole. b) Zachovávat mlčenlivost. c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.
26. (247)
Po zániku platnosti osvědčení fyzické osoby je tato fyzická osoba povinna:
a) Osvědčení fyzické osoby do 10 dnů skartovat za účasti bezpečnostního ředitele a vyrozumět o této skutečnosti Národní bezpečnostní úřad. b) Odevzdat do 30 dnů osvědčení fyzické osoby Národnímu bezpečnostnímu úřadu. c) Odevzdat do 15 dnů osvědčení fyzické osoby tomu, kdo toto osvědčení vydal.
27. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
28. (281)
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie. b) Pět členů Rady Evropské unie. c) Šest členů Rady Evropské unie.
29. (282)
Soudní dvůr Evropské unie:
a) Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění smluv, na nichž je Evropská unie založena. b) Zajišťuje uplatňování Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i opatření přijatých orgány Evropské unie na jejich základě. c) Vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
30. (293)
Evropská unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Mezi oblasti těchto činností nepatří:
a) Cestovní ruch. b) Zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky. c) Civilní ochrana.
