1. (11)
Člen vlády:
a) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. b) Má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu; právo účastnit se schůzí jejich výborů a komisí má, jen pokud byl pozván. c) Nemá právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, není-li členem některé z komor.
2. (14)
K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny všech poslanců. b) Nadpoloviční většiny přítomných poslanců. c) Nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.
3. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
4. (61)
Která z těchto územních jednotek není podle zákona o územně správním členění státu vytvořena?
a) Okres Praha-město. b) Okres Brno-město. c) Okres Plzeň-město.
5. (76)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Hospodářská komora České republiky. b) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká obchodní inspekce. c) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
6. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
7. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
8. (96)
Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky mají podle Listiny základních práv a svobod:
a) Osoby zdravotně postižené a těhotné ženy. b) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené. c) Děti a osoby zdravotně postižené.
9. (97)
Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody. b) Náleží mezi politická práva. c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
10. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
11. (117)
Státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Národní sportovní agentuře přiděluje dotace sportovním klubům. Jeho dvě nezletilé děti jsou členy sportovního klubu v místě bydliště státního zaměstnance a trénují zde tenis. V rámci dotační výzvy, v níž bude státní zaměstnanec o dotaci rozhodovat, zaznamenal, že sportovní klub, v němž jeho děti pravidelně trénují, podal žádost o dotaci. Je v souladu s pravidly etiky státního zaměstnance, aby státní zaměstnanec rozhodoval o přidělení, resp. zamítnutí dotace v této dotační výzvě?
a) Ne, v daném případě by bylo možné jednání státního zaměstnance vyhodnotit jako střet zájmu veřejného s jeho zájmem soukromým. b) Ne, pokud by měl státní zaměstnanec z přidělení dotace finanční prospěch. c) Ano, členy sportovního klubu jsou jeho děti, nikoli státní zaměstnanec, který by tak mohl mít z přidělení dotace pouze nefinanční prospěch.
12. (122)
Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii. b) Služebnímu orgánu. c) České republice.
13. (125)
Dle zákona o státní službě:
a) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu zcela bez omezení. b) Státní zaměstnanec může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu jen s předchozím písemným povolením služebního orgánu. c) Státní zaměstnanec nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost než službu.
14. (137)
Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra. b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády. c) Je ústředním správním úřadem.
15. (147)
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru. b) Zařazení mimo výkon služby. c) Zproštění výkonu služby.
16. (150)
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
17. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
18. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
19. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
20. (177)
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje. b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.
21. (199)
Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
22. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
23. (204)
Které vlastnosti představují podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, tzv. triádu bezpečnosti informací?
a) Autentizace, autorizace a audit. b) Důvěrnost, dostupnost a integrita. c) Prevence, detekce a reakce.
24. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
25. (211)
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, je nepřípustná, jestliže:
a) Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. b) Směřuje jen proti výroku rozhodnutí. c) Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí.
26. (217)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení. b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních. c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
27. (229)
Podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze právo stavby k pozemku ve vlastnictví státu zřídit:
a) Za úplatu; bezúplatně jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí. b) Pouze bezúplatně. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí. c) Pouze za úplatu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení příslušným ministerstvem.
28. (230)
Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je provozovatelem a správcem Centrálního registru administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo financí. b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo vnitra.
29. (234)
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
30. (296)
Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Tyto dvě smlouvy jsou vůči sobě v následujícím vztahu:
a) Obě smlouvy mají stejnou právní sílu. b) Smlouva o Evropské unii je nadřazena Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Smlouva o fungování Evropské unie je nadřazena Smlouvě o Evropské unii..
