1. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
2. (15)
Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu. c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.
3. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
4. (36)
Povinnost zajistit si atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy se nevztahuje na:
a) Centrální orgány státní správy. b) Obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu. c) Orgány veřejné správy, které mají vytvořenu a vydánu informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování.
5. (39)
Za závažné zjištění z vykonaných finančních kontrol se podle zákona o finanční kontrole považuje:
a) Zjištění, na jehož základě kontrolní orgán oznámil podle zvláštního právního předpisu státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. b) Zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 50 000 Kč. c) Zjištění, na jehož základě kontrolní orgán zahájil řízení o přestupku.
6. (45)
Zasedání zastupitelstva kraje:
a) Písemně svolává a řídí zpravidla hejtman kraje. b) Oznamuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím svých internetových stránek. c) Je vždy neveřejné.
7. (46)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká:
a) Zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. b) Složením slibu na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. c) Účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
8. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
9. (59)
Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle zákona o územně správním členění státu vymezen:
a) Výčtem území obcí b) Výčtem území obcí a vojenských újezdů c) Výčtem území okresů.
10. (82)
Do působnosti Ministerstva obrany podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy nespadá:
a) Správa vojenských újezdů. b) Udělování souhlasu v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu. c) Koordinace činnosti ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně.
11. (93)
Občané mají podle Listiny základních práv a svobod právo na:
a) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, ne však na vysokých školách. b) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. c) Bezplatné vzdělání v základních, středních a vysokých školách.
12. (106)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je podle Listiny základních práv a svobod možné:
a) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. b) Ve veřejném zájmu, a to na základě právního předpisu a za přiměřenou náhradu. c) Ve veřejném zájmu i bez náhrady, a to na základě zákona.
13. (107)
Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval politický systém České republiky snahou ovládnout ústavní orgány, a účinné použití zákonných prostředků je v důsledku znemožněno. b) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se pokusil ovládnout české ústavní orgány za pomocí vojenské síly a odstraňoval zároveň demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.
14. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě. b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby. c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
15. (116)
Pravidla etiky státních zaměstnanců mají formu:
a) Nařízení vlády. b) Služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka. c) Metodického pokynu nejvyššího státního tajemníka.
16. (119)
Pravidla etiky státních zaměstnanců byla vydána za účelem:
a) Zachování nestrannosti a ochrany veřejného zájmu. b) Zachování odbornosti a klientelismu. c) Zachování vstřícnosti a ochrany soukromého zájmu.
17. (122)
Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii. b) Služebnímu orgánu. c) České republice.
18. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu. b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
19. (129)
Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce. b) 6 měsíců. c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
20. (149)
Neplacené služební volno nelze státnímu zaměstnanci povolit:
a) Na dobu kratší než 12 měsíců. b) Na dobu kratší než 6 měsíců. c) Na dobu delší než 12 měsíců.
21. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
22. (158)
Zkušební doba zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 6 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. b) 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. c) 6 měsíců, u vedoucího zaměstnance nejvýše v délce 9 měsíců, vždy však ne déle než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
23. (161)
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
24. (167)
Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
25. (207)
Bezpečností informací se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat. b) Zajištění správnosti a neporušenosti informací a dat. c) To, že data nejsou infikovaná virem.
26. (208)
Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Je zveřejněno na internetových stránkách Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a oznámeno povinným osobám dle zákona o kybernetické bezpečnosti. b) Je provedeno jednotným systémem varování a informování. c) Je provedeno sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému.
27. (210)
Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku Kybernetické bezpečnostní události. b) stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací. c) stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4.
28. (234)
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
29. (238)
Tzv. atrakce (převzetí výkonu kontroly nadřízeným správním orgánem) v režimu kontrolního řádu:
a) Není přípustná. b) Není blíže upravena. c) Je přípustná v odůvodněných případech.
30. (241)
Zjistí-li kontrolující, že musí po ukončení kontroly učinit další potřebné kontrolní úkony, je oprávněn provést podle kontrolního řádu:
a) Obnovu kontroly. b) Došetření věci. c) Přezkumné řízení.
