1. (29)
Žadatelem se pro účely zákona o svobodném přístupu k informacím rozumí:
a) Pouze každá fyzická osoba, která žádá o informaci. b) Pouze každá právnická osoba, která žádá o informaci. c) Každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.
2. (32)
O odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace rozhoduje podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správní soud. c) Nadřízený orgán.
3. (49)
Za předpokladu, že si plénum toto rozhodování nevyhradí, nerozhoduje v plénu Ústavní soud České republiky:
a) Pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů. b) O ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. c) O zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení.
4. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
5. (56)
Zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem:
a) Upravuje postavení hl. m. Prahy v rozsahu nezbytném pro výkon samostatné působnosti. b) Upravuje postavení hl. m. Prahy jako obce s pověřeným obecním úřadem pro Černošice a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. c) Neupravuje postavení hl. m. Prahy.
6. (66)
Ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů je:
a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo spravedlnosti.
7. (68)
Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo spravedlnosti. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
8. (76)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Hospodářská komora České republiky. b) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká obchodní inspekce. c) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
9. (88)
Podle Listiny základních práv a svobod jen zákon stanoví,:
a) Které jednání je trestným činem; jaký trest za jeho spáchání lze uložit lze stanovit i jiným právním předpisem. b) Které jednání je trestným činem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit. c) Které jednání je zvlášť závažným zločinem; zákon stanoví také, jaký trest lze za jeho spáchání uložit.
10. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
11. (101)
Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo. b) Právo na svobodu projevu. c) Právo na život.
12. (102)
Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka:
a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. b) Nepřípustná. c) Přípustná jen pro účely trestního nebo jiného řízení, a to na příkaz státního zástupce.
13. (110)
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
14. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
15. (122)
Při výkonu služby státní zaměstnanec zachovává věrnost:
a) Evropské unii. b) Služebnímu orgánu. c) České republice.
16. (131)
Dle zákona o státní službě označení služebních míst představených v ministerstvech a v Úřadu
vlády jsou:
a) Vrchní ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení. b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru. c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
17. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
18. (138)
Písemná výtka uložená státnímu zaměstnanci se vyřadí z jeho osobního spisu po uplynutí:
a) 6 měsíců. b) 12 měsíců. c) 18 měsíců.
19. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
20. (162)
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu. b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
21. (177)
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici skartuje. b) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří, a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla být vyřízena.
22. (180)
Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob. b) Majetek vyčleněný k určitému účelu. c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
23. (194)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
24. (198)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu. b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci. c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
25. (230)
Na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, je provozovatelem a správcem Centrálního registru administrativních budov:
a) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo financí. b) Provozovatelem i správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. c) Provozovatelem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a správcem je Ministerstvo vnitra.
26. (233)
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou. b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy. c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
27. (236)
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena:
a) Marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo vzdáním se práva podat námitky. b) Dnem doručení vyřízení námitek kontrolované osobě. c) Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě.
28. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví. b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem. c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
29. (267)
Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba. b) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek. c) V každé věci.
30. (281)
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie. b) Pět členů Rady Evropské unie. c) Šest členů Rady Evropské unie.
