1. (15)
Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu. c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.
2. (27)
Ústavní soud se skládá z:
a) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. b) 10 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu patnácti let. c) 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu neomezenou.
3. (40)
Ke změně názvu obce dává souhlas:
a) Soud na základě žádosti podepsané nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. b) Krajský úřad na návrh starosty obce. c) Ministerstvo vnitra na návrh obce.
4. (46)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká:
a) Zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. b) Složením slibu na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. c) Účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
5. (51)
Předseda Ústavního soudu:
a) Může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých svých úkolů. b) Může v rozsahu nezbytném pro chod Ústavního soudu a po projednání v Senátu pověřit místopředsedu Ústavního soudu trvalým plněním úkolů stanovených zákonem. c) Nemůže s výjimkou své nepřítomnosti pověřovat místopředsedy Ústavního soudu trvalým plněním některých úkolů souvisejících s výkonem veřejné funkce.
6. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
7. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
8. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
9. (70)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo financí řídí Českou národní banku. b) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky. c) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny.
10. (73)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy. b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí. c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.
11. (86)
Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je právo bránit život svůj či život nezletilého dítěte i se zbraní zaručeno za podmínek, které stanoví podzákonný předpis. b) Je právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní zaručeno za podmínek, které stanoví zákon. c) Bránit život svůj či život jiného člověka se zbraní není možné
12. (93)
Občané mají podle Listiny základních práv a svobod právo na:
a) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, ne však na vysokých školách. b) Bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. c) Bezplatné vzdělání v základních, středních a vysokých školách.
13. (104)
Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním. c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
14. (127)
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami. b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence. c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
15. (143)
Nárok na odbytné vzniká státnímu zaměstnanci:
a) Při každém skončení služebního poměru. b) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou, který trval alespoň jeden rok. c) V případě skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů.
16. (146)
Odborová organizace není oprávněna projednat a zaujmout stanovisko:
a) K návrhům služebního hodnocení státního zaměstnance. b) K návrhům služebních předpisů. c) K návrhům rozhodnutí týkajících se změn a skončení služebního poměru.
17. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
18. (162)
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu. b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
19. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit. b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře. c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
20. (179)
Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily. b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena. c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.
21. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu. c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
22. (212)
Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud. b) Okresní soud. c) Nejvyšší správní soud.
23. (215)
Ke zprávě o vývoji ekonomiky a plnění státního rozpočtu a k návrhu státního závěrečného účtu předkládaným vládou Poslanecké sněmovně:
a) Se Nejvyšší kontrolní úřad nevyjadřuje. b) Nejvyšší kontrolní úřad vždy zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá stanovisko. c) Zpracovává Nejvyšší kontrolní úřad stanovisko na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo jejích orgánů.
24. (226)
Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě. b) Vláda Poslanecké sněmovně. c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
25. (227)
V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) finanční úřady vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále:
a) Podle daňového řádu. b) Podle správního řádu. c) Podle občanského soudního řádu.
26. (254)
Nahlížet do spisu:
a) Mohou pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci. b) Mohou kromě účastníků nebo jejich zástupců i jiné osoby, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod. c) Mohou pouze oprávněné úřední osoby, které ve věci rozhodují.
27. (261)
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto. b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy. c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
28. (283)
Listina základních práv Evropské unie:
a) Rozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. b) Nerozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Je platná jen pro některé členské státy.
29. (284)
Evropská unie nemá výlučnou pravomoc v oblasti:
a) Celní unie. b) Společné obchodní politiky. c) Školství.
30. (287)
Každý občan Evropské unie:
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu. b) Se může v krajních případech a prostřednictvím národního státu obracet na veřejného ochránce práv, a to v anglickém či francouzském jazyce. c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie.
