1. (1)
Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. b) Předseda vlády a prezident republiky. c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.
2. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
3. (15)
Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen:
a) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. b) Byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo při důvodném podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu. c) Při důvodném podezření ze spáchání trestného činu; zadržet ho však nelze na půdě Ústavního soudu.
4. (18)
Obec je podle Ústavy České republiky samostatně spravována:
a) Starostou. b) Zastupitelstvem. c) Radou obce.
5. (36)
Povinnost zajistit si atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy se nevztahuje na:
a) Centrální orgány státní správy. b) Obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu. c) Orgány veřejné správy, které mají vytvořenu a vydánu informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování.
6. (42)
Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle zákona o obcích nepatří:
a) Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací; převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce. b) Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny. c) Plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
7. (45)
Zasedání zastupitelstva kraje:
a) Písemně svolává a řídí zpravidla hejtman kraje. b) Oznamuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím svých internetových stránek. c) Je vždy neveřejné.
8. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora. c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
9. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
10. (69)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správa státních hmotných rezerv. c) Státní veterinární správa České republiky.
11. (73)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy. b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí. c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.
12. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští. c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
13. (99)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Při tom stanoví, že:
a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte. c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
14. (108)
Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku. b) Právo na vzdělání v jejich jazyku. c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
15. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
16. (132)
Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat. b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu. c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
17. (147)
Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru. b) Zařazení mimo výkon služby. c) Zproštění výkonu služby.
18. (162)
Způsobí-li zaměstnanec zaměstnavateli při výkonu práce úmyslně škodu, je povinen:
a) Nahradit celou vzniklou škodu. b) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do čtyřapůnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. c) Nahradit vzniklou škodu nejvýše do pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.
19. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
20. (171)
Zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas. b) Je vyloučeno. c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy, dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce.
21. (196)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je správce povinen dokumentovat:
a) Zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů, způsobené zvnějšku. b) Pouze závažné porušení, které současně ohlašuje Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.
22. (206)
Který ústřední správní orgán se zabývá oblastí kybernetické bezpečnosti?
a) Národní bezpečnostní úřad. b) Bezpečnostní informační služba. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
23. (216)
O námitkách kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Vedoucí skupiny kontrolujících. c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
24. (221)
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Statutární zástupce podle jednacího řádu. c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
25. (225)
Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. b) Rezervní fond a fond národního majetku. c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
26. (252)
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost. c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
27. (260)
Odvolací správní orgán může napadené rozhodnutí:
a) Zrušit, změnit nebo potvrdit. b) Pouze zrušit nebo potvrdit. c) Pouze změnit nebo potvrdit.
28. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
29. (265)
Účastník správního řízení může mít v téže věci současně:
a) Pouze jednoho zmocněnce. b) Více zmocněnců. c) Více zmocněnců, pokud s tím správní orgán souhlasí.
30. (289)
Smlouva o fungování Evropské unie zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat. b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států. c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.
