1. (3)
Prezidentem republiky:
a) Nemůže být zvolen občan, kterému je 40 let. b) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát. c) Nemůže nikdo být zvolen více než dvakrát za sebou.
2. (8)
Komory zákonodárného sboru České republiky se nazývají:
a) Parlament a Senát. b) Vláda, Parlament a Senát. c) Poslanecká sněmovna a Senát.
3. (14)
K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny všech poslanců. b) Nadpoloviční většiny přítomných poslanců. c) Nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.
4. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
5. (65)
Úřad vlády České republiky:
a) Je nadřízen všem ministerstvům České republiky. b) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vlády České republiky. c) Plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky.
6. (67)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura. b) Nejvyšší správní soud. c) Národní bezpečnostní úřad.
7. (71)
Puncovní úřad je podřízen:
a) Ministerstvu pro místní rozvoj. b) Ministerstvu financí. c) Ministerstvu průmyslu a obchodu.
8. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
9. (89)
Zatčená osoba musí být podle Listiny základních práv a svobod odevzdána soudu do:
a) 12 hodin. b) 24 hodin. c) 48 hodin.
10. (95)
Školní docházka je podle Listiny základních práv a svobod povinná:
a) Do dosažení věku 15 let. b) Po dobu, kterou stanoví zákon. c) Jen pro občany České republiky.
11. (104)
Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním. c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
12. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
13. (116)
Pravidla etiky státních zaměstnanců mají formu:
a) Nařízení vlády. b) Služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka. c) Metodického pokynu nejvyššího státního tajemníka.
14. (117)
Státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Národní sportovní agentuře přiděluje dotace sportovním klubům. Jeho dvě nezletilé děti jsou členy sportovního klubu v místě bydliště státního zaměstnance a trénují zde tenis. V rámci dotační výzvy, v níž bude státní zaměstnanec o dotaci rozhodovat, zaznamenal, že sportovní klub, v němž jeho děti pravidelně trénují, podal žádost o dotaci. Je v souladu s pravidly etiky státního zaměstnance, aby státní zaměstnanec rozhodoval o přidělení, resp. zamítnutí dotace v této dotační výzvě?
a) Ne, v daném případě by bylo možné jednání státního zaměstnance vyhodnotit jako střet zájmu veřejného s jeho zájmem soukromým. b) Ne, pokud by měl státní zaměstnanec z přidělení dotace finanční prospěch. c) Ano, členy sportovního klubu jsou jeho děti, nikoli státní zaměstnanec, který by tak mohl mít z přidělení dotace pouze nefinanční prospěch.
15. (123)
Dle zákona o státní službě po dobu trvání služebního poměru:
a) Nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo politickém hnutí. b) Nepřísluší představenému vykonávat právo na stávku. c) Může představený vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí, pokud je výkon této funkce bezplatný.
16. (141)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. b) Pouze na úřední desce. c) Pouze v informačním systému o státní službě.
17. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
18. (157)
Podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby, a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám. O povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech ale neplatí, že:
a) Jí může státního zaměstnance zprostit služební orgán. b) Jí může státního zaměstnance zprostit ministr. c) Jí je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.
19. (161)
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
20. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
21. (193)
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit. b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat. c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
22. (197)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je šifrování osobních údajů:
a) Vhodným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů. b) Povinným opatřením k zabezpečení automatizovaně zpracovávaných osobních údajů. c) Povinným opatřením k zabezpečení externích datových médií.
23. (198)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu. b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci. c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
24. (201)
Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku. b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice. c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
25. (225)
Jako peněžní fondy tvoří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) organizační složka státu:
a) Rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. b) Rezervní fond a fond národního majetku. c) Fond kulturních a sociálních potřeb a investiční fond.
26. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy. b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
27. (251)
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
28. (257)
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat. b) Nelze odvolat. c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
29. (261)
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto. b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy. c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
30. (271)
Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody. b) Pokuta. c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
