1. (7)
Návrh zákona může podle Ústavy České republiky podat:
a) Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. b) Poslanec, skupina poslanců, senátor, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. c) Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo zastupitelstvo samosprávného celku.
2. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
3. (21)
Volební zákon musí být přijat:
a) Ústavní většinou (⅗ všech poslanců i senátorů) v obou komorách Parlamentu. b) Absolutní většinou (všech poslanců) v Poslanecké sněmovně. c) Prostou většinou (přítomných poslanců či senátorů) v obou komorách Parlamentu.
4. (28)
Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu. c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
5. (32)
O odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace rozhoduje podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správní soud. c) Nadřízený orgán.
6. (44)
Má-li hejtman kraje za to, že usnesení rady kraje je nesprávné:
a) Pozastaví jeho výkon a věc předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva kraje. b) Zruší jej a o věci sám rozhodne. c) Postoupí věc k rozhodnutí Ministerstvu vnitra.
7. (52)
Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení není oprávněn podat:
a) Prezident republiky. b) Senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti. c) Veřejný ochránce práv.
8. (54)
Pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna, vytváří Ústavní soud:
a) Čtyři tříčlenné senáty. b) Dva tříčlenné senáty. c) Jeden šestičlenný senát.
9. (58)
V zákoně o územně správním členění státu:
a) Okresy nejsou vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností b) Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností.
c) Nejsou obce s rozšířenou působností obsaženy
10. (75)
Koordinační úloha pro oblast státní služby je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy svěřena:
a) Úřadu vlády České republiky. b) Ministerstvu práce a sociálních věcí. c) Ministerstvu vnitra.
11. (81)
Nesprávné je tvrzení, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ústředním orgánem státní správy pro:
a) Předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy. b) Péči o rodinu a děti. c) Státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.
12. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy. c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
13. (104)
Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním. c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
14. (107)
Právo občanů postavit se na odpor je Listinou základních práv a svobod formulováno jako:
a) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval politický systém České republiky snahou ovládnout ústavní orgány, a účinné použití zákonných prostředků je v důsledku znemožněno. b) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. c) Právo postavit se na odpor proti každému, kdo by se pokusil ovládnout české ústavní orgány za pomocí vojenské síly a odstraňoval zároveň demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou.
15. (112)
Mezi oblasti, které upravují pravidla etiky státních zaměstnanců, nepatří:
a) Způsob rozvržení služební doby a přestávek ve službě. b) Žádoucí jednání a nestrannost státního zaměstnance při výkonu služby. c) Hospodárnost při využívání prostředků svěřených státnímu zaměstnanci v souvislosti s výkonem služby.
16. (128)
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt. b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem. c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
17. (160)
Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích:
a) Použije podpůrně (subsidiárně) vůči zákoníku práce za předpokladu dodržení základních zásad
pracovněprávních vztahů. b) Nikdy nepoužije. c) Použije jen tam, kde to zákoník práce výslovně připouští.
18. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
19. (167)
Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
20. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
21. (210)
Jaká protiopatření může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydat podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Výstrahu, varování a reaktivní protiopatření. b) Sankci, pokutu a nápravné opatření. c) Příkaz, zákaz a omezení.
22. (232)
Přizvanou osobou je dle kontrolního řádu:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě. b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí. c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.
23. (237)
Namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby je/jsou podle kontrolního řádu oprávněna/oprávněny:
a) Pouze kontrolovaná osoba. b) Kontrolovaná osoba a v zákonem stanovených případech též povinná osoba. c) Všechny osoby zúčastněné na kontrole.
24. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy. b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
25. (249)
Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad. b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. c) Ministerstvo zahraničních věcí.
26. (271)
Mezi správní tresty nepatří:
a) Trest odnětí svobody. b) Pokuta. c) Zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
27. (276)
Mezi orgány Evropské unie dle čl. 13 Smlouvy o Evropské unii patří:
a) Účetní dvůr. b) Hospodářský a sociální výbor. c) Výbor regionů.
28. (281)
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie. b) Pět členů Rady Evropské unie. c) Šest členů Rady Evropské unie.
29. (284)
Evropská unie nemá výlučnou pravomoc v oblasti:
a) Celní unie. b) Společné obchodní politiky. c) Školství.
30. (289)
Smlouva o fungování Evropské unie zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že:
a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat. b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států. c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je.
