1. (20)
Do Poslanecké sněmovny může být podle Ústavy zvolen každý:
a) Občan Evropské unie, který má právo volit a dosáhl věku 18 let b) Občan České republiky, který je občanem České republiky déle než 10 let a dosáhl věku 18 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
2. (31)
Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím:
a) Musí do 1. března zaslat údaje o počtu vyřízených a obdržených žádostí o poskytnutí informace za minulý kalendářní rok na Ministerstvo vnitra. b) Musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací. c) Musí do 1. března zveřejnit všechny poskytnuté informace za minulý kalendářní rok v Národním katalogu otevřených dat.
3. (42)
Mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce dle zákona o obcích nepatří:
a) Rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací; převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce. b) Zřizování a rušení příspěvkových organizací a organizačních složek obce, schvalování jejich zřizovací listiny. c) Plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
4. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
5. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
6. (90)
Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon. b) Není možné. c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
7. (91)
Podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Je poskytována větší ochrana dětem narozeným mimo manželství. b) Mají děti narozené v manželství i mimo ně stejná práva. c) Je větší ochrana poskytována dětem narozeným v manželství.
8. (98)
O odborových organizacích podle Listiny základních práv a svobod platí, že:
a) Vznikají nezávisle na státu. b) Jsou správním orgánem zřízeným na základě zákona k ochraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. c) Jejich činnost nelze jakkoliv omezit.
9. (151)
Odvolacím orgánem v řízení ve věcech služby je:
a) Ministr. b) Nadřízený služební orgán. c) Personální ředitel sekce pro státní službu.
10. (153)
Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%. b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
11. (164)
Na základě dohody o provedení práce je možno konat práci pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce nejvýše do:
a) 150 hodin. b) 250 hodin. c) 300 hodin.
12. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
13. (184)
Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě. b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn. c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
14. (193)
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit. b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat. c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
15. (201)
Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku. b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice. c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
16. (203)
Kybernetickou bezpečnostní událostí podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Jsou pravidelná setkání národního a vládního CERT. Jedná se o významnou bezpečnostní událost strategického charakteru nezbytnou pro zajišťování kybernetické bezpečnosti. b) Jsou pravidelné reporty o kybernetických incidentech. Jedná se o bezpečnostní událost politického charakteru nezbytnou pro Bezpečnostní radu státu. c) Je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací.
17. (204)
Kritickou informační infrastrukturou podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumíme:
a) Informační systémy, na nichž jsou vytvářeny, uchovávány a přenášeny utajované informace. b) Veškeré informační systémy fungující a operující na území České republiky. Dohromady tvoří síť kritických systémů stěžejních pro suverénní fungování státu. c) Prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
18. (205)
Vládní CERT podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Vyhodnocuje údaje o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby, významných informačních systémů a dalších informačních systémů veřejné správy. b) Předkládá kontrolnímu orgánu zprávu o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zpráva o činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost je výhradně technického rázu, jelikož kybernetická bezpečnost je ryze technickým tématem. Vládní CERT zde zodpovídá za informovanost čelních představitelů ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti. c) Přijímá oznámení kontaktních údajů od poskytovatelů digitální služby a poskytovatelů služby elektronických komunikací a tyto údaje eviduje a uchovává.
19. (207)
Bezpečností informací se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) Zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat. b) Zajištění správnosti a neporušenosti informací a dat. c) To, že data nejsou infikovaná virem.
20. (208)
Varování podle zákona o kybernetické bezpečnosti:
a) Je zveřejněno na internetových stránkách Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a oznámeno povinným osobám dle zákona o kybernetické bezpečnosti. b) Je provedeno jednotným systémem varování a informování. c) Je provedeno sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému.
21. (210)
Stavem kybernetického nebezpečí se podle zákona o kybernetické bezpečnosti rozumí:
a) narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku Kybernetické bezpečnostní události. b) stav, ve kterém je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací, a tím by mohlo dojít k porušení nebo došlo k ohrožení zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací. c) stav, kdy neohlásí správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4.
22. (221)
Nemůže-li prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ani viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu po přechodnou dobu vykonávat svoji funkci, vykonává funkci prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu:
a) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Statutární zástupce podle jednacího řádu. c) Nejstarší člen Nejvyššího kontrolního úřadu.
23. (223)
Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny. b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
24. (231)
Pro odebírání vzorků podle kontrolního řádu neplatí:
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné. b) O každém odběru vzorku kontrolující vydává potvrzení. c) Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.
25. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy. b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
26. (244)
Taktickou informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti je utajovaná informace:
a) Pro utajování bojových operací a taktických zákroků Armády České republiky. b) S krátkou dobou trvání důvodu utajení. c) S dlouhou dobou trvání důvodu utajení.
27. (253)
Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci. b) V průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí. c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
28. (257)
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat. b) Nelze odvolat. c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
29. (290)
Zásada proporcionality znamená, že:
a) Obsah ani forma činnosti orgánů Evropské unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv, na nichž je Evropská unie založena. b) Orgány Evropské unie mohou jednat pouze v případě a za podmínek stanovených Smlouvou o Evropské unii a současně, pokud konkrétní pravomoc není svěřena členským státům. c) Členské státy se navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze smluv, na nichž je Evropská unie založena.
30. (295)
Výkon pravomocí Evropské unie se řídí zásadami:
a) Subsidiarity a občanské iniciativy. b) Loajální spolupráce a humanismu. c) Subsidiarity a proporcionality.
