1. (1)
Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. b) Předseda vlády a prezident republiky. c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.
2. (16)
Rozsudek se vyhlašuje:
a) Veřejně s výjimkami stanovenými zákonem. b) Veřejně s výjimkami v zájmu ochrany dětí a mladistvých. c) Vždy veřejně.
3. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
4. (66)
Ústředním orgánem státní správy pro ochranu oznamovatelů je:
a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo spravedlnosti.
5. (68)
Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo spravedlnosti. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
6. (71)
Puncovní úřad je podřízen:
a) Ministerstvu pro místní rozvoj. b) Ministerstvu financí. c) Ministerstvu průmyslu a obchodu.
7. (72)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv. b) Úřad průmyslového vlastnictví. c) Národní sportovní agentura.
8. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání. b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští. c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
9. (95)
Školní docházka je podle Listiny základních práv a svobod povinná:
a) Do dosažení věku 15 let. b) Po dobu, kterou stanoví zákon. c) Jen pro občany České republiky.
10. (100)
Právo na stávku podle Listiny základních práv a svobod nepřísluší:
a) Státním zaměstnancům zařazeným v ústředních orgánech státní správy. b) Příslušníkům bezpečnostních sborů. c) Zaměstnancům v dopravě.
11. (101)
Mezi politická práva Listina základních práv a svobod nezařazuje:
a) Petiční právo. b) Právo na svobodu projevu. c) Právo na život.
12. (111)
Žádoucí standardy chování státních zaměstnanců upravuje služební předpis nejvyššího státního tajemníka:
a) O pravidlech etikety. b) O pravidlech etiky. c) O pravidlech správního trestání.
13. (126)
Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu. b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
14. (154)
Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu. c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru.
15. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
16. (156)
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je zařazen nebo jmenován, a ve svém organizačním útvaru. b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, a to i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena. c) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby, ale jen v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
17. (159)
Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době. b) Výše odměny za práci. c) Druh práce.
18. (169)
Postup při uzavírání kolektivní smlouvy včetně řešení sporů mezi smluvními stranami se řídí:
a) Zákoníkem práce. b) Občanským zákoníkem. c) Zákonem o kolektivním vyjednávání.
19. (179)
Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily. b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena. c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního orgánu.
20. (186)
Podle občanského zákoníku je důvodem pro rozvod manželství:
a) Výhradně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené soužití manželů. b) Mezi jinými i duševní porucha, která není jen přechodná. c) Mezi jinými i ztráta reprodukčních schopností doložená posudkem soudního znalce.
21. (193)
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit. b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat. c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
22. (195)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze legitimně zpracované osobní údaje předat do jiného členského státu Evropské unie:
a) Bez omezení. b) Po ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů. c) Po ohlášení Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.
23. (198)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu. b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci. c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
24. (200)
Zákon o zpracování osobních údajů stanoví, že sídlem Úřadu pro ochranu osobních údajů je:
a) Brno. b) Praha. c) Česká republika.
25. (201)
Zákon o zpracování osobních údajů:
a) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů s působností pro Českou republiku. b) Stanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované veřejnými subjekty působícími v České republice. c) Nestanoví kvalifikační požadavky na pověřence pro ochranu osobních údajů.
26. (209)
Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní. b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní. c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
27. (224)
Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), je na dotaci ze státního rozpočtu právní nárok, pokud:
a) Tak stanoví zvláštní právní předpis b) Se jedná o dotaci spolufinancovanou z rozpočtu Evropské unie. c) Žádost příjemce obsahuje všechny předepsané náležitosti.
28. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví. b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem. c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
29. (277)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu. b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem. c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.
30. (281)
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie. b) Pět členů Rady Evropské unie. c) Šest členů Rady Evropské unie.
