Identifikace (ID) tohoto testu: Vfug4ApSdi

1. (10) Soudce je jmenován do funkce:
a) Prezidentem republiky bez časového omezení.
b) Předsedou Senátu bez časového omezení.
c) Prezidentem republiky na dvacet let.
2. (26) Součástí ústavního pořádku není:
a) Lisabonská smlouva.
b) Listina základních práv a svobod.
c) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3. (28) Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se:
a) Netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
b) Nevztahuje na informace vztahující se k působnosti povinného subjektu.
c) Vztahuje též na informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví.
4. (53) Při projednání návrhů se Ústavní soud:
a) Musí vždy řídit pořadím, v němž mu návrhy došly.
b) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá.
c) Nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, pokud přednostním projednáním svůj návrh podmíní Poslanecká sněmovna nebo Senát Parlamentu; o upřednostnění návrhu sepíší zápis.
5. (62) Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů.
b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů.
c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.
6. (67) Ústředním orgánem státní správy není:
a) Digitální a informační agentura.
b) Nejvyšší správní soud.
c) Národní bezpečnostní úřad.
7. (73) Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy.
b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí.
c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.
8. (78) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, plní:
a) Ministerstvo vnitra.
b) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
c) Úřad vlády České republiky.
9. (87) Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.
b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy.
c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
10. (90) Porušení listovního tajemství dle Listiny základních práv a svobod:
a) Je možné, pokud tak stanoví zákon.
b) Není možné.
c) Není bez usnesení Nejvyššího správního soudu možné, to neplatí, jde-li o zprávu zasílanou poštou.
11. (104) Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním.
c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
12. (105) Právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží pouze státnímu občanu České republiky a osobě bez státní příslušnosti s trvalým pobytem na území České republiky.
b) Má každý, za podmínky, že se na něj nevztahuje právo odepřít výpověď.
c) Má každý.
13. (118) V souvislosti s výkonem služby státní zaměstnanec v souladu s pravidly etiky státních zaměstnanců:
a) Nepřijímá pro sebe či jiné osoby žádné výhody.
b) Nepřijímá žádné výhody pro sebe, ale může přijmout výhodu pro svého představeného.
c) Nepřijímá odměny k pracovnímu jubileu poskytované služebním úřadem.
14. (126) Ode dne zproštění výkonu služby z důvodu vzetí do vazby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši:
a) 80 % jeho měsíčního platu.
b) 30 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
c) 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu.
15. (128) Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem.
c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
16. (134) Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců.
b) 1 kalendářní měsíc.
c) 2 kalendářní měsíce.
17. (137) Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády.
c) Je ústředním správním úřadem.
18. (147) Pravomocné odsouzení státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin má za následek:
a) Skončení služebního poměru.
b) Zařazení mimo výkon služby.
c) Zproštění výkonu služby.
19. (153) Státní zaměstnanec byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby. Platí, že:
a) V době prvních 30 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
b) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, se státnímu zaměstnanci plat nekrátí.
c) V době prvních 14 dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby mu za dny, které jsou dny výkonu služby, přísluší plat ve výši 60%.
20. (155) Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
21. (178) Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
22. (180) Korporace je:
a) Právnická osoba vytvářená společenstvím osob.
b) Majetek vyčleněný k určitému účelu.
c) Každá právnická osoba, která je podnikatelem.
23. (184) Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manželi evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu manželi.
24. (217) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje v rozsahu jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
25. (220) Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek.
b) Plnění státního rozpočtu.
c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
26. (228) Stát:
a) Není právnickou osobou.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva Evropské unie.
27. (243) Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy.
b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.
c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
28. (249) Ústřední registr utajovaných informací poskytovaných v mezinárodním styku vede:
a) Národní bezpečnostní úřad.
b) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
c) Ministerstvo zahraničních věcí.
29. (257) Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu:
a) Lze odvolat.
b) Nelze odvolat.
c) Lze odvolat, jestliže odvolací správní orgán tímto rozhodnutím změnil rozhodnutí orgánu prvního stupně.
30. (259) Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení.
b) Desátým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.