1. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně. b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna. c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
2. (38)
Audit výkonu podle zákona o finanční kontrole je zaměřen na zkoumání:
a) Hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti operací. b) Systémů zajištění příjmů a financování organizace. c) Údajů vykázaných ve finančních výkazech.
3. (54)
Pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna, vytváří Ústavní soud:
a) Čtyři tříčlenné senáty. b) Dva tříčlenné senáty. c) Jeden šestičlenný senát.
4. (72)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Veřejný ochránce práv. b) Úřad průmyslového vlastnictví. c) Národní sportovní agentura.
5. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
6. (87)
Státní moc lze podle ustanovení Listiny základních práv a svobod:
a) Uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. b) Uplatňovat v případech stanovených zákony, podzákonnými právními předpisy a tradicí založenými principy. c) Uplatňovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu a dle uvážení orgánu státní správy i mimo zákonný rámec.
7. (97)
Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody. b) Náleží mezi politická práva. c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
8. (103)
Přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny základních práv a svobod:
a) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu. b) Může být vyloučeno z pravomoci soudu. c) Nesmí být vyloučeno z pravomoci soudu, pokud zákon nestanoví jinak.
9. (108)
Listina základních práv a svobod jako právo občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám výslovně nezmiňuje:
a) Právo užívat jejich jazyka v úředním styku. b) Právo na vzdělání v jejich jazyku. c) Právo na zastoupení v zákonodárných orgánech.
10. (110)
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
11. (135)
Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby. b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby. c) V den nástupu do služby.
12. (138)
Písemná výtka uložená státnímu zaměstnanci se vyřadí z jeho osobního spisu po uplynutí:
a) 6 měsíců. b) 12 měsíců. c) 18 měsíců.
13. (142)
Ke zrušení služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době dojde:
a) Dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější. b) Posledním dnem kalendářního měsíce, v němž bylo písemné oznámení o zrušení služebního poměru doručeno. c) Do 30 dnů od doručení oznámení o zrušení služebního poměru.
14. (150)
Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich vykonávat žádnou funkci. b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich funkce bez jakéhokoliv omezení. c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.
15. (161)
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Který z následujících důvodů mezi ně nepatří?
a) Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. b) Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. c) Nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával.
16. (165)
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených
v Části deváté zákoníku práce právo na:
a) Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou b) Dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny a dále právo na dodatkovou dovolenou. c) Dovolenou.
17. (168)
Ohledně podmínek ubytování zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci, se na něho právní úprava České republiky vztahuje:
a) Jen pokud nejsou práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější.
b) Vždy. c) Pokud s tím zaměstnanec souhlasí.
18. (173)
Podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se odpovědnosti za způsobenou škodu:
a) Nelze zprostit. b) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vzniku škody nešlo zabránit ani postupem s péčí řádného hospodáře. c) Lze zprostit, prokáže-li stát, že vznikem škody dosáhl stát majetkového prospěchu značného rozsahu.
19. (174)
Ve věcech náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady. b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady. c) Zastupitelstva územních samosprávných celků.
20. (188)
Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku:
a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu. b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu. c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a jen na základě zákona.
21. (199)
Podle zákona o zpracování osobních údajů se subjektem údajů rozumí:
a) Právnická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. b) Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. c) Fyzická osoba, která dala souhlas ke zpracování svých údajů.
22. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
23. (219)
Prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu se ujímají funkce:
a) Jmenováním. b) Zvolením. c) Složením slibu.
24. (231)
Pro odebírání vzorků podle kontrolního řádu neplatí:
a) Odebírání vzorků je vždy bezplatné. b) O každém odběru vzorku kontrolující vydává potvrzení. c) Kontrolní orgán odebraný vzorek vrátí, je-li to možné.
25. (240)
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo). b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby. c) Na návrh třetí osoby.
26. (260)
Odvolací správní orgán může napadené rozhodnutí:
a) Zrušit, změnit nebo potvrdit. b) Pouze zrušit nebo potvrdit. c) Pouze změnit nebo potvrdit.
27. (266)
Odpor je řádným opravným prostředkem proti:
a) Usnesení. b) Příkazu. c) Rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni.
28. (277)
Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se:
a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu. b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem. c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsenzu.
29. (280)
Vnitrostátní parlamenty:
a) Se nepodílejí na činnosti Evropské unie. b) Jsou informovány orgány Evropské unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů. c) Spolurozhodují výlučně o otázkách, které se týkají hospodářské a měnové unie a měnové politiky členských států, jejichž měnou je euro.
30. (283)
Listina základních práv Evropské unie:
a) Rozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. b) Nerozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Je platná jen pro některé členské státy.
