1. (1)
Přijaté zákony podepisuje:
a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. b) Předseda vlády a prezident republiky. c) Předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky.
2. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně. b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna. c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
3. (23)
Hlavním cílem činnosti České národní banky je dle Ústavy České republiky:
a) Péče o peněžní oběh. b) Péče o hospodářský cyklus. c) Péče o cenovou stabilitu.
4. (41)
Zřízení finančního a kontrolního výboru dle zákona o obcích je:
a) Obligatorní. b) Obligatorní pouze v případě obcí s pověřeným obecním úřadem. c) Fakultativní.
5. (43)
Vydávání obecně závazných vyhlášek kraje je:
a) Pravomocí krajského úřadu. b) Vyhrazenou pravomocí zastupitelstva kraje. c) Nevyhrazenou pravomocí rady kraje.
6. (48)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem o hlavním městě Praze a Statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích:
a) Jménem hlavního města Prahy, které nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. b) Jménem orgánu městské části v závislosti na předmětu právního vztahu. c) Svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
7. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
8. (62)
Zákon o územně správním členění státu:
a) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 okresů. b) Ve správním obvodu hl. m. Prahy vymezuje 10 obvodů na úrovni okresů. c) Neupravuje územní členění hl. m. Prahy.
9. (63)
Podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy platí, že:
a) V čele každého ústředního orgánu státní správy stojí člen vlády. b) V čele každého ministerstva stojí člen vlády. c) Každý člen vlády řídí některé ministerstvo.
10. (110)
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu. b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná. c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
11. (116)
Pravidla etiky státních zaměstnanců mají formu:
a) Nařízení vlády. b) Služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka. c) Metodického pokynu nejvyššího státního tajemníka.
12. (129)
Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce. b) 6 měsíců. c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
13. (134)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než:
a) 6 kalendářních měsíců. b) 1 kalendářní měsíc. c) 2 kalendářní měsíce.
14. (139)
Vydání rozhodnutí ve věcech služby:
a) Může být prvním úkonem v řízení. b) Nemůže být prvním úkonem v řízení. c) Nemůže být prvním úkonem v řízení v případě skončení služebního poměru.
15. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
16. (171)
Zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas. b) Je vyloučeno. c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy, dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce.
17. (178)
Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu. b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu. c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
18. (198)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů není právem člověka jako subjektu údajů:
a) Právo podat stížnost u dozorového úřadu. b) Právo získat na žádost originál osobních údajů, které poskytl určitému správci. c) Právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil jeho nepřesné osobní údaje.
19. (200)
Zákon o zpracování osobních údajů stanoví, že sídlem Úřadu pro ochranu osobních údajů je:
a) Brno. b) Praha. c) Česká republika.
20. (204)
Které vlastnosti představují podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, tzv. triádu bezpečnosti informací?
a) Autentizace, autorizace a audit. b) Důvěrnost, dostupnost a integrita. c) Prevence, detekce a reakce.
21. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru. b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident. c) Úspěšný útok na informační systém.
22. (209)
Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní. b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní. c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
23. (216)
O námitkách kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu rozhoduje podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Senát Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Vedoucí skupiny kontrolujících. c) Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.
24. (234)
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu:
a) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. b) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší. c) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší.
25. (240)
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována:
a) Z moci úřední (ex offo). b) Na žádost kontrolované nebo povinné osoby. c) Na návrh třetí osoby.
26. (243)
Zabezpečenou oblast třídy I lze na dobu nezbytně nutnou změnit na zabezpečenou oblast třídy II:
a) V mimořádných situacích (jako je stav nebezpečí nebo nouzový stav) vždy. b) Pouze v případě, kdy je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. c) Není to možné, neboť již vstupem do zabezpečené oblasti třídy I dochází k seznámení s utajovanou informací.
27. (248)
Při nálezu utajované informace je každý povinen:
a) Uschovat tuto utajovanou informaci, bez zbytečného odkladu kontaktovat Národní bezpečnostní úřad, Policii České republiky nebo zastupitelský úřad České republiky a vyčkat příjezdu kurýrní služby. b) Neprodleně odevzdat tuto utajovanou informaci Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Policii České republiky nebo zastupitelskému úřadu České republiky. c) Vložit tuto utajovanou informaci do vnitřní obálky, na kterou vyznačí příslušný stupeň utajení, a následně do vnější neoznačené obálky a takto ji odeslat Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
28. (252)
Správní orgán může doručovat na e-mailovou adresu:
a) Na požádání účastníka řízení, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. b) Pouze v řízeních zahajovaných na žádost. c) Pouze písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou.
29. (259)
Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení. b) Desátým dnem po vyvěšení. c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
30. (288)
Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb:
a) Zboží, osob, služeb a kapitálu. b) Osob, investic, nerostných surovin a služeb. c) Informací, osob, zboží a služeb.
