1. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně.
b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna.
c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
2. (13)
Pravomocí prezidenta republiky není:
a) Jmenovat členy Bankovní rady České národní banky.
b) Jmenovat a povyšovat generály.
c) Jmenovat nejvyššího státního zástupce.
3. (16)
Rozsudek se vyhlašuje:
a) Veřejně s výjimkami stanovenými zákonem.
b) Veřejně s výjimkami v zájmu ochrany dětí a mladistvých.
c) Vždy veřejně.
4. (26)
Součástí ústavního pořádku není:
a) Lisabonská smlouva.
b) Listina základních práv a svobod.
c) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
5. (36)
Povinnost zajistit si atestaci dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy se nevztahuje na:
a) Centrální orgány státní správy.
b) Obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním rozsahu.
c) Orgány veřejné správy, které mají vytvořenu a vydánu informační koncepci orgánu veřejné správy, uplatňují ji v praxi a vyhodnocují její dodržování.
6. (37)
Procesní pravidla výkonu veřejnosprávní kontroly, která nejsou upravena zákonem o finanční kontrole, se podpůrně řídí:
a) Rozpočtovými pravidly.
b) Kontrolním řádem.
c) Zákonem o auditorech.
7. (50)
Ve Sbírce zákonů České republiky se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl:
a) O návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení.
b) O opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora.
c) O tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
8. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval.
b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla.
c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
9. (68)
Ústředním orgánem státní správy pro vězeňství je:
a) Ministerstvo vnitra.
b) Ministerstvo spravedlnosti.
c) Ministerstvo práce a sociálních věcí.
10. (92)
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez náboženského vyznání.
b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští.
c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
11. (94)
Podle Listiny základních práv a svobod mohou být práva rodičů omezena a nezletilé děti od rodičů odloučeny proti jejich vůli:
a) Jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
b) Pravomocným rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
c) Rozhodnutím policejního orgánu, je-li to nezbytné k ochraně dětí před domácím násilím.
12. (95)
Školní docházka je podle Listiny základních práv a svobod povinná:
a) Do dosažení věku 15 let.
b) Po dobu, kterou stanoví zákon.
c) Jen pro občany České republiky.
13. (97)
Svoboda myšlení dle Listiny základních práv a svobod:
a) Náleží mezi základní lidská práva a svobody.
b) Náleží mezi politická práva.
c) Náleží mezi hospodářská, sociální a kulturní práva.
14. (104)
Listina základních práv a svobod v čl. 30 stanoví, že každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která:
a) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.
b) Je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, pokud si stav hmotné nouze nezpůsobil sám svým protiprávním nebo neodpovědným jednáním.
c) Zajišťuje přiměřené hmotné zabezpečení vzhledem k jeho potřebám.
15. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu.
b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným.
c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
16. (124)
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, který mu uložil jeho představený. Je takovýto postup možný?
a) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem odměněn.
b) Ne, státní zaměstnanec je povinen plnit služební úkoly osobně.
c) Ano, v případě, že se o tomto postupu nedozví představený státního zaměstnance.
17. (128)
Státní zaměstnanec nesmí splnit příkaz:
a) Spáchal-li by jeho splněním trestný čin nebo správní delikt.
b) Má-li za to, že příkaz je v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem.
c) Má-li za to, že příkaz nepatří do oboru služby, v němž vykonává službu.
18. (137)
Sekce pro státní službu:
a) Je organizační jednotkou Ministerstva vnitra.
b) Je organizační jednotkou Úřadu vlády.
c) Je ústředním správním úřadem.
19. (155)
Písemné napomenutí za porušení povinností státního zaměstnance lze uložit nejpozději do:
a) 6 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
b) 12 měsíců ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
c) 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
20. (196)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je správce povinen dokumentovat:
a) Zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů, způsobené zvnějšku.
b) Pouze závažné porušení, které současně ohlašuje Úřadu pro ochranu osobních údajů.
c) Jakékoli zjištěné porušení zabezpečení osobních údajů.
21. (203)
V jakém nejzazším časovém limitu je poskytovatel regulované služby povinen hlásit vybrané kybernetické bezpečnostní incidenty Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost?
a) Do 24 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
b) Do 48 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
c) Do 72 hodin od zjištění kybernetického bezpečnostního incidentu.
22. (205)
Jak je v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, definována kybernetická bezpečnostní událost?
a) Narušení bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru.
b) Událost, která může vyústit v kybernetický bezpečnostní incident.
c) Úspěšný útok na informační systém.
23. (233)
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn:
a) Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných kontrolou.
b) Pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy.
c) Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly.
24. (239)
Přizvaná osoba má podle kontrolního řádu povinnost:
a) Podepsat protokol o kontrole.
b) Zachovávat mlčenlivost.
c) Vyřizovat námitky proti kontrolním zjištěním.
25. (242)
Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení.
b) Jen do doby kompromitace utajované informace.
c) Po dobu 5 let.
26. (245)
Se změnou nebo zrušením stupně utajení národní (české) utajované informace musí souhlasit:
a) Původce.
b) Bezpečnostní ředitel.
c) Odpovědná osoba.
27. (269)
Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě.
b) Spisový řád.
c) Kancelářský řád.
28. (281)
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie.
b) Pět členů Rady Evropské unie.
c) Šest členů Rady Evropské unie.
29. (286)
Evropská komise vykonává své funkce:
a) Zcela nezávisle.
b) V závislosti na pokynech členských států.
c) V závislosti na pokynech Evropského parlamentu.
30. (290)
Zásada proporcionality znamená, že:
a) Obsah ani forma činnosti orgánů Evropské unie nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv, na nichž je Evropská unie založena.
b) Orgány Evropské unie mohou jednat pouze v případě a za podmínek stanovených Smlouvou o Evropské unii a současně, pokud konkrétní pravomoc není svěřena členským státům.
c) Členské státy se navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze smluv, na nichž je Evropská unie založena.