1. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
2. (6)
Vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích může podle Ústavy České republiky:
a) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad na základě zmocnění v zákoně. b) Vláda, je-li k tomu zákonem výslovně zmocněna. c) Vláda i bez výslovného zmocnění v zákoně.
3. (7)
Návrh zákona může podle Ústavy České republiky podat:
a) Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. b) Poslanec, skupina poslanců, senátor, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. c) Poslanecká sněmovna, Senát, vláda nebo zastupitelstvo samosprávného celku.
4. (22)
Vláda je podle Ústavy:
a) Vrcholným orgánem státní moci. b) Vrcholným orgánem výkonné moci. c) Vrcholným orgánem zákonodárné moci.
5. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
6. (59)
Správní obvod obce s rozšířenou působností je podle zákona o územně správním členění státu vymezen:
a) Výčtem území obcí b) Výčtem území obcí a vojenských újezdů c) Výčtem území okresů.
7. (60)
Území vojenského újezdu je vymezeno:
a) Pomocí obcí. b) Pomocí částí obcí. c) Pomocí katastrálních území.
8. (69)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Úřad pro ochranu osobních údajů. b) Správa státních hmotných rezerv. c) Státní veterinární správa České republiky.
9. (78)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, plní:
a) Ministerstvo vnitra. b) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. c) Úřad vlády České republiky.
10. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
11. (114)
Pravidla etiky státních zaměstnanců upravují vstřícnost v jednání státních zaměstnanců:
a) Pouze ve vztahu ke služebnímu orgánu a ostatním zaměstnancům služebního úřadu. b) Pouze ve vztahu k veřejnosti a představeným. c) Ve vztahu k veřejnosti a k ostatním zaměstnancům ve služebních úřadech.
12. (127)
Systemizace neobsahuje:
a) Počet služebních míst představených klasifikovaných platovými třídami. b) Počet služebních míst, u nichž je stanoven zákaz konkurence. c) Sídlo služebního úřadu a jeho organizačních útvarů.
13. (129)
Délka zkušební doby dle zákona o státní službě činí:
a) 3 měsíce. b) 6 měsíců. c) 6 měsíců u představených a 3 měsíce u ostatních státních zaměstnanců.
14. (145)
Státní zaměstnanec byl neúspěšný u obecné části úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči tomuto státnímu zaměstnanci postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat dvakrát, termíny opakovaného konání určuje služební orgán. b) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Obecnou část úřednické zkoušky může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat jen jednou, termín opakovaného konání stanoví služební orgán s přihlédnutím k žádosti státního zaměstnance. c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může státní zaměstnanec na náklady služebního úřadu opakovat třikrát za obě její části dohromady. Termín prvního opakovaného konání určuje služební orgán, zbývající termíny si určuje sám státní zaměstnanec."
15. (167)
Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
16. (171)
Zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě:
a) Může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě generální nebo pro konkrétní případ souhlas. b) Je vyloučeno. c) Může zaměstnavatel požadovat tehdy, dohodnou-li se na něm dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce.
17. (178)
Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu. b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu. c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
18. (183)
Věcí v právním smyslu je:
a) Vše, vyjma energií, přírodních sil a zvířat. b) Vše, co není fyzická osoba. c) Vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.
19. (193)
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví, že subjekt údajů:
a) Musí za určitých okolností souhlas se zpracováním svých osobních údajů správci nebo zpracovateli udělit. b) Nemůže jednou udělený souhlas odvolat. c) Může udělit souhlas se zpracováním svých osobních údajů a kdykoli jej odvolat.
20. (194)
Podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů může správce zpracovávat osobní údaje:
a) Pouze, pokud je schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. b) I když není schopen subjekt údajů jednoznačně identifikovat. c) Pouze pokud osobní údaje pseudonymizuje.
21. (206)
Kdo provádí kontrolu plnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Vládní CERT. b) Ministerstvo vnitra. c) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
22. (209)
Na jakou dobu lze prvotně vyhlásit stav kybernetického nebezpečí podle zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti?
a) Na 60 dní. b) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 30 dní. c) Na nezbytně nutnou dobu, maximálně na 15 dní.
23. (212)
Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, věcně příslušný:
a) Krajský soud. b) Okresní soud. c) Nejvyšší správní soud.
24. (220)
Nejvyšší kontrolní úřad nevykonává kontrolu:
a) Zadávání státních zakázek. b) Plnění státního rozpočtu. c) Zpracování tuzemských bankovek a tuzemských mincí.
25. (223)
Schválené kontrolní závěry podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Nesmí být zveřejněny. b) Zveřejňuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ve Věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Jsou archivovány, jejich zveřejnění podléhá výlučně pravidlům zákona o archivnictví a spisové službě.
26. (228)
Stát:
a) Není právnickou osobou. b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích. c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva Evropské unie.
27. (238)
Tzv. atrakce (převzetí výkonu kontroly nadřízeným správním orgánem) v režimu kontrolního řádu:
a) Není přípustná. b) Není blíže upravena. c) Je přípustná v odůvodněných případech.
28. (251)
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
29. (264)
Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat:
a) Námitky. b) Stížnost. c) Rozklad.
30. (269)
Vnitřní předpis správního úřadu stanovující základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení se nazývá:
a) Zákon o archivnictví a spisové službě. b) Spisový řád. c) Kancelářský řád.
