1. (5)
Zákonodárná moc v České republice náleží:
a) Parlamentu a vládě. b) Parlamentu. c) Parlamentu a zastupitelstvům krajů.
2. (14)
K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny všech poslanců. b) Nadpoloviční většiny přítomných poslanců. c) Nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů.
3. (33)
Podle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou povinny poskytovat informace povinné subjekty, jimiž jsou:
a) Jen státní orgány. b) Státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. c) Jen státní orgány, obce a kraje.
4. (38)
Audit výkonu podle zákona o finanční kontrole je zaměřen na zkoumání:
a) Hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti operací. b) Systémů zajištění příjmů a financování organizace. c) Údajů vykázaných ve finančních výkazech.
5. (40)
Ke změně názvu obce dává souhlas:
a) Soud na základě žádosti podepsané nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva obce. b) Krajský úřad na návrh starosty obce. c) Ministerstvo vnitra na návrh obce.
6. (46)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká:
a) Zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování. b) Složením slibu na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. c) Účastí na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.
7. (47)
Dle zákona o hlavním městě Praze je k platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě třeba souhlasu:
a) Nadpoloviční většiny přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. b) Nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Všech přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
8. (55)
Návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním zákonem nemůže podat:
a) Skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů od okamžiku, kdy byl Parlamentem k ratifikaci mezinárodní smlouvy vysloven souhlas, do okamžiku, kdy prezident republiky smlouvu ratifikoval. b) Komora Parlamentu od okamžiku, kdy jí byla mezinárodní smlouva předložena k vyslovení souhlasu k ratifikaci, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnesla. c) Prezident republiky předtím, než mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
9. (58)
V zákoně o územně správním členění státu:
a) Okresy nejsou vymezeny prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností b) Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností.
c) Nejsou obce s rozšířenou působností obsaženy
10. (64)
Ústředním orgánem státní správy není:
a) Česká správa sociálního zabezpečení. b) Český báňský úřad. c) Český telekomunikační úřad.
11. (73)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministr zahraničních věcí ratifikuje mezinárodní smlouvy. b) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí. c) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje souhlas v případě dovozu a vývozu vojenského materiálu.
12. (77)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo obrany povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti. b) Ministerstvo obrany vyhlašuje jménem České republiky válečný stav. c) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy pro řízení Armády České republiky.
13. (80)
Nesprávné je tvrzení, že podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy:
a) Ministerstvo spravedlnosti řídí, kontroluje a sjednocuje rozhodování soudů. b) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. c) Ministerstvu spravedlnosti je podřízena Vězeňská služba České republiky.
14. (81)
Nesprávné je tvrzení, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je podle zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ústředním orgánem státní správy pro:
a) Předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy. b) Péči o rodinu a děti. c) Státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.
15. (109)
Právo na ochranu zdraví je podle Listiny základních práv a svobod řazeno mezi:
a) Základní lidská práva a svobody. b) Politická práva. c) Hospodářská, sociální a kulturní práva.
16. (113)
Je státní zaměstnanec oprávněn odmítnout jednat s osobou se zdravotním postižením?
a) Ano. Předpokladem však je předchozí souhlas bezprostředně nadřízeného představeného. b) Ne. Státní zaměstnanec je povinen uplatňovat rovný přístup ke všem osobám. c) Ano. Státní zaměstnanec je však povinen vysvětlit dotčené osobě důvody, pro které s ní odmítá jednat.
17. (121)
Zákon o státní službě stanoví státnímu zaměstnanci povinnost dodržovat pravidla etiky státních zaměstnanců vydaná:
a) Služebním předpisem. b) Vyhláškou Úřadu vlády. c) Nařízením vlády.
18. (132)
Státní zaměstnanec se domnívá, že příkaz k výkonu služby, který obdržel, je v rozporu se služebním předpisem. Státní zaměstnanec:
a) Není oprávněn soulad příkazu se služebním předpisem posuzovat. b) Je oprávněn bez dalšího odmítnout splnění příkazu. c) Je povinen na rozpor upozornit představeného dříve, než začne příkaz plnit.
19. (133)
Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě. b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě. c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
20. (140)
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani plat. b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za něj státnímu zaměstnanci plat. c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
21. (141)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa nebo volného služebního místa představeného vyhlašuje služební orgán:
a) Na úřední desce, dále se zveřejní v informačním systému o státní službě. b) Pouze na úřední desce. c) Pouze v informačním systému o státní službě.
22. (159)
Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy je:
a) Ujednání o pracovní době. b) Výše odměny za práci. c) Druh práce.
23. (166)
U zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou práci přesčas:
a) Zaměstnavatel může jednostranně nařídit nebo s ním dohodnout. b) Zaměstnavatel může se zaměstnancem pouze dohodnout. c) Zákoník práce výslovně zakazuje.
24. (170)
Peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce se podle zákoníku práce nazývá:
a) Mzda. b) Plat. c) Odměna z dohody.
25. (228)
Stát:
a) Není právnickou osobou. b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích. c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva Evropské unie.
26. (251)
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena. b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
27. (254)
Nahlížet do spisu:
a) Mohou pouze účastníci řízení nebo jejich zástupci. b) Mohou kromě účastníků nebo jejich zástupců i jiné osoby, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod. c) Mohou pouze oprávněné úřední osoby, které ve věci rozhodují.
28. (258)
Vezme-li žadatel svou žádost zpět, správní orgán:
a) Řízení usnesením zastaví. b) Může pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, vyžaduje-li to veřejný zájem. c) Tuto skutečnost poznamená do spisu a nečiní v řízení další úkony.
29. (261)
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto. b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu smlouvy. c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
30. (263)
Ústní jednání je dle správního řádu:
a) Vždy neveřejné. b) Veřejné, pokud správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou neveřejné. c) Neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné.
